Česky snadno spojíš dvě věty: Zůstanu doma, protože jsem nemocný. Myslím, že má pravdu. Pořadí slov se po protože ani po že nemění. V němčině ano: po weil (protože) a dass (že) skočí časované sloveso na úplný konec věty.
S weil a dass umíš vysvětlit důvod, říct svůj názor a převyprávět, co kdo řekl. Bez nich mluvíš jen v krátkých větách.
| Hlavní věta | Vedlejší věta s weil |
|---|---|
| Ich muss lernen. | …, weil ich lernen muss. |
| Ich habe den Bus verpasst. | …, weil ich den Bus verpasst habe. |
| Ich stehe früh auf. | …, weil ich früh aufstehe. |
Časované sloveso je vždy úplně poslední. U odlučitelného slovesa se předpona zase spojí se slovesem (aufstehe). Překlady: musím se učit; zmeškal jsem autobus; vstávám brzy.
Po weil nepatří sloveso na 2. místo. Časované sloveso jde na konec vedlejší věty.
Max se ptá kamarádky Leny, proč nepřišla na trénink. Lena vysvětluje a Max říká, co si myslí. Celý rozhovor stojí na dvou slovech: weil a dass.
Česky: Max: Proč jsi včera nebyla na tréninku? Lena: Protože jsem byla nemocná. Měla jsem horečku. Max: Škoda! Trenér říká, že máme v sobotu zápas. Lena: Myslím, že do soboty budu zase zdravá.
| Jazyk | Věta |
|---|---|
| čeština | Zůstanu doma, protože jsem nemocný. |
| angličtina | I stay at home because I am ill. |
| němčina | Ich bleibe zu Hause, weil ich krank bin. |
Čeština i angličtina nechají sloveso tam, kde bylo. Němčina ho po weil a dass pošle na konec.
Slovo denn znamená také „protože“, ale nemění pořadí slov: Ich bleibe zu Hause, denn ich bin krank. Takže: weil → sloveso na konec, denn → sloveso zůstává.
Po dass jde časované sloveso (hat) až na konec věty.