Kolo, hodiny, pizza, kruhový objezd. A kolem nás i spousta mnohoúhelníků: dlaždice, včelí plástev ze šestiúhelníků, značka STOP je osmiúhelník.
Ukážeme si, co všechno o kružnici platí „zadarmo“ – třeba že v ní vždy najdeš pravý úhel – a jak spočítat úhly v libovolném mnohoúhelníku.
Nakresli kružnici a průměr AB. Vyber libovolný další bod C na kružnici a spoj ho s A a B. Úhel u C bude vždy 90° – ať vybereš C kdekoli. To je Thaletova věta.
Tak vypadá pravý úhel, který při každém pokusu dostaneš. Posuň posuvník pryč a zpátky na 90°.
Proč? Průměr je vlastně „středový úhel“ 180° (přímá čára). A obvodový úhel je vždy polovina středového nad stejným obloukem: 180° : 2 = 90°.
Z jednoho vrcholu nakresli úhlopříčky (spojnice nesousedních vrcholů). Šestiúhelník se rozpadne na 4 trojúhelníky, n-úhelník na n − 2. Každý trojúhelník má 180°, takže součet úhlů je (n − 2) · 180°.
Vrchol na kružnici je dál od oblouku než střed, a proto oblouk „vidí“ pod menším úhlem.
Obsah kruhu S = πr² a obvod o = 2πr, kde π ≈ 3,14. Kruh s r = 5 má obsah 25π. Oblouk se středovým úhlem 60° je 60/360 = 1/6 obvodu.
Úhlopříček má šestiúhelník 9: z každého ze 6 vrcholů vedou 3 (ne k sobě a ne ke dvěma sousedům), to je 18, ale každou jsme počítali z obou konců → 18 : 2 = 9. Obsah lichoběžníku je průměr obou základen krát výška: (a + c) · v / 2; kosočtverce polovina součinu úhlopříček.
Kolik plotu potřebuješ na kruhový záhon? Kolik dlažby na lichoběžníkovou terasu? Jak dlouhá je kolejnice v oblouku? Na to stačí sada vzorců – musíš ale vědět, co v nich která písmena znamenají.
Vzorce si tady nejdřív vysvětlíme, pak je použijeme na příkladech.
Než otočíš kartičku, zkus si vzorec vybavit.
Proč n(n − 3)/2? Z každého z n vrcholů vede úhlopříčka ke všem kromě sebe a dvou sousedů, tedy n − 3. Každou úhlopříčku jsme ale počítali dvakrát (z obou konců), proto dělíme 2.
Obsah se měří v cm², proto v něm musí být r² (délka krát délka). Obvod je délka – r je tam jen jednou.