🎭 Tropy a figury

Detektiv

O čem to je

Říkáš „noha stolu“, i když stůl nechodí. Řekneš „celá třída se smála“, i když se smáli žáci, ne místnost. Mluvíš obrazně každý den, jen si toho nevšímáš.

Básníci tyhle triky používají naplno. Když je poznáš, pochopíš, proč báseň působí silně – a u maturity v rozboru ukázky napíšeš, jaké jazykové prostředky autor použil.

Dvě velké skupiny

Jazykový (umělecký) prostředekZpůsob, jakým autor slova vybere nebo poskládá, aby text byl živější, krásnější nebo silnější.Místo „je velmi silný“ napíše „silný jako býk“.

TropProstředek, který mění význam slova. Slovo neznamená to, co obvykle, ale něco přeneseného.„zub času“ – čas nemá zuby, ale „kouše“ do věcí jako zub.

FiguraProstředek, který mění uspořádání slov – jejich pořadí nebo opakování. Význam slov zůstává normální.„Krásná je to země“ místo „Je to krásná země“.

Detektivní otázka zní: Změnil se význam slova? Pokud ano → trop. Změnilo se jen, kde slova stojí nebo kolikrát se opakují? → figura.

Tropy – slova v přestrojení

MetaforaPřenesení pojmenování podle podobnosti (vypadá to podobně, chová se to podobně).„noha stolu“, „zlaté ručičky“, „zub času“

PersonifikaceVěc, zvíře nebo příroda dostane lidské vlastnosti.„Les mlčí a čeká.“ „Slunce se usmívá.“

MetonymiePřenesení podle souvislosti – věci k sobě patří (místo a lidé, autor a kniha).„Celá škola tleskala“ (žáci ve škole). „Čtu Čapka“ (knihu od Čapka).

Další tropy: hyperbola (nadsázka – „říkám ti to po tisící“), oxymóron (spojení protikladů – „živá mrtvola“), eufemismus (zjemnění – „odešel na věčnost“ místo „zemřel“).

Figury – slova jinak poskládaná

AnaforaStejné slovo na začátku několika veršů za sebou.„Já jsem tu byl, / já jsem to viděl.“

InverzeObrácený, neobvyklý slovosled (pořadí slov).„Krásná je to země.“

Další figury: epifora (opakování na konci veršů), epizeuxis (stejné slovo hned za sebou – „sám, sám, sám“), řečnická otázka (otázka, na kterou nikdo nečeká odpověď – „Kdo by to nevěděl?“).

Vyzkoušej si to

U každého pojmu se zeptej detektivní otázkou: mění se význam (trop), nebo uspořádání (figura)?

„Les mlčí a čeká.“ Co to je?

Mlčet a čekat umí člověk, les ne. Les dostal lidské vlastnosti → změnil se význam → trop, konkrétně personifikace.

„Celé město spalo.“ Metafora, nebo metonymie?

Město nespí – spí lidé, kteří v něm bydlí. Město a jeho obyvatelé spolu souvisí, nejsou si podobní → metonymie.

✗„Noha stolu“ je metonymie.

✓„Noha stolu“ je metafora.

Noha stolu vypadá a funguje podobně jako lidská noha (drží tělo). Podobnost = metafora. Souvislost (lidé ve městě, autor a jeho kniha) = metonymie.

Trop mění význam slova (metafora = podobnost, metonymie = souvislost, personifikace = polidštění). Figura mění pořadí nebo opakování slov (anafora, inverze).

Karty

O čem to je

Reklama „Rozpustí se na jazyku jako sníh na slunci“ nebo titulek „Praha ztratila trpělivost“ používají stejné triky jako básníci. Kdo je zná, nenechá se jen tak zmanipulovat – a umí psát živěji.

Tady máš přehled jako sadu kartiček: název, co znamená, příklad. Nauč se poznávat je v textu – to je přesně úloha z maturitního testu i ústní zkoušky.

Nové pojmy

Obrazné pojmenování (trop)Slovo použité v přeneseném významu – neznamená doslova to, co říká.„Má srdce ze zlata.“ – srdce není ze zlata, je to obraz dobroty.

FiguraHra s pořadím nebo opakováním slov. Slova si nechávají svůj normální význam.„Sám, sám, sám.“

VeršJeden řádek básně. Potřebuješ ho u figur, které se opakují na začátku nebo konci verše.Báseň o čtyřech řádcích má 4 verše.

Karty: obrazná pojmenování

Nejdřív si přečti přední stranu a zkus si vybavit význam. Pak kartu otoč.

metafora – přenesení podle vnější podobnosti: zlaté ručičky, zub času
metonymie – přenesení podle souvislosti: celá škola tleskala, čtu Čapka
personifikace – polidštění věci: slunce se usmívá
přirovnání – srovnání pomocí „jako“: silný jako býk
hyperbola – nadsázka: říkám ti to po tisící
oxymóron – spojení protikladů: živá mrtvola, hlasité ticho
eufemismus – zjemnění: odešel na věčnost (= zemřel)
apostrofa – oslovení nepřítomného nebo neživého: Ó lásko! Ó vlasti má!

Karty: figury a zvuk

Prostředek	Co to je	Příklad
anafora	opakování na začátku veršů	„Je tma. / Je zima. / Je ticho.“
epifora	opakování na konci veršů	„…a nikdo nepřišel. / …a nikdo nepřišel.“
epizeuxis	stejné slovo hned za sebou	„Sám, sám, sám.“
inverze	obrácený slovosled	„Krásná je to země.“
řečnická otázka	otázka bez čekání na odpověď	„Kdo by tomu věřil?“
epiteton	básnický přívlastek	„šedivé ráno“, „zlatá Praha“
aliterace	stejné hlásky na začátku slov	„vítr vane volně“
onomatopoie	zvukomalba – slova napodobují zvuk	„bum, prásk, šustí“

Postup při rozboru ukázky

Najdi místo, které „není normální“ – zní zvláštně, básnicky.

Zeptej se: znamená slovo doslova to, co říká? Pokud ne → hledej mezi tropy.

Je to podobnost (metafora), souvislost (metonymie), polidštění (personifikace), nadsázka (hyperbola)?

Pokud význam sedí, ale slova se opakují nebo jsou přeházená → hledej mezi figurami.

Napiš název prostředku a proč tam podle tebe je (co zdůrazňuje).

„Čekám tu na tebe sto let.“ Co to je?

Doslova sto let nečeká – přehání, aby zdůraznil, jak dlouho to trvá. Nadsázka = hyperbola.

„Ó, matko Vltavo, kam spěcháš?“ Najdi dva prostředky.

Oslovuje řeku, která neslyší → apostrofa. Řeka je „matka“ a „spěchá“ jako člověk → personifikace. (Otázka, na kterou nikdo nečeká odpověď, je navíc řečnická otázka.)

✗Přirovnání a metafora jsou totéž.

✓Přirovnání má slovo „jako“ (silný jako býk). Metafora „jako“ vynechá a rovnou věc pojmenuje jinak (je to býk).

Přirovnání otevřeně srovnává dvě věci. Metafora je „zkrácené přirovnání“ – podobnost musíš objevit sám.

Metafora = podobnost, metonymie = souvislost. Přirovnání má „jako“. Anafora na začátku veršů, epifora na konci. Tropy mění význam, figury uspořádání.

🎼Verš, rým, rytmus📜Starověký Orient a Bible