Když ředíš sirup, nalješ trochu sirupu a doleješ vodou. Malinovka je pak slabší nebo silnější – podle toho, kolik vody přidáš. Chemik by řekl, že měníš koncentraci roztoku.
V laboratoři, v lékárně i v kuchyni (lák na okurky, fyziologický roztok 0,9 % NaCl) se musí koncentrace přesně spočítat. Naučíš se dva způsoby, jak ji vyjádřit.
Mřížka má 100 políček = celý roztok. Obarvená políčka jsou rozpuštěná látka. Posuň posuvník na 10 % a sleduj, kolik gramů soli to je ve 200 g roztoku.
10% roztok soli: ve 200 g roztoku je 20 g soli a 180 g vody.
Když přileješ vodu, látky v roztoku nepřibude ani neubude – jen je ve větším množství roztoku. Koncentrace klesne.
Ve jmenovateli je hmotnost celého roztoku (látka + rozpouštědlo), ne jen vody.
V chemii neustále připravuješ roztoky přesné koncentrace: navážíš látku, rozpustíš, doplníš. Nebo máš koncentrovaný roztok a potřebuješ ho zředit.
Všechny tyhle úlohy řeší čtyři vzorce. Tady je máš i s postupem, kdy který použít.
| Veličina | Vzorec | Jednotka |
|---|---|---|
| hmotnostní zlomek | w = m(A) / m(roztoku) | – (nebo %) |
| molární koncentrace | c = n(A) / V(roztoku) | mol/dm³ |
| ředění | c₁ · V₁ = c₂ · V₂ | – |
| směšování | m₁ · w₁ + m₂ · w₂ = (m₁ + m₂) · w | – |
Ředicí i směšovací rovnice říkají totéž: množství rozpuštěné látky před = po.
Procvič si: posuň mřížku na 8 % a ověř, že z 250 g roztoku je to 20 g.
Molární koncentrace je v mol/dm³. Objem v cm³ vždy nejdřív vyděl 1 000.