🌿 Pletiva a orgány rostlin

Pletiva

O čem to je

Strom vysoký 30 metrů dostane vodu z kořenů až do posledního listu. Mrkev si v kořeni ukládá zásoby a dub každý rok ztloustne o jeden letokruh. To všechno zařizují různé druhy buněk, které spolu pracují.

Když pochopíš, jaké „týmy“ buněk rostlina má, rozumíš, jak roste, pije, dýchá a proč se dřevo dá řezat.

Nové pojmy

BuňkaNejmenší živá jednotka. Rostlinná buňka má pevnou stěnu z celulózy.

PletivoSkupina rostlinných buněk se stejnou stavbou a funkcí – „tým“. U živočichů se tomu říká tkáň.

OrgánČást rostliny složená z více pletiv, která má určitou úlohu. Rostlina má kořen, stonek, list (a pro rozmnožování květ, plod, semeno).

Pět týmů buněk

Dělivá pletiva (meristémy)Buňky, které se pořád dělí a tvoří nové. Jsou na vrcholu stonku a kořene (rostlina roste do délky) a ve stonku jako kambium (rostlina tloustne).

Krycí pletivaChrání povrch. Pokožka s voskovou vrstvou – kutikulou, která brání vysychání. Na stromech korek.

PrůduchMalý otvor v pokožce, hlavně na spodní straně listu. Otevírají a zavírají ho dvě svěrací buňky. Proudí jím CO₂ dovnitř a kyslík a vodní pára ven.

Vodivá pletiva„Potrubí“ rostliny. Xylém (dřevo) vede vodu a minerální látky od kořene nahoru – tvoří ho mrtvé trubice cévy a cévice. Floém (lýko) vede organické látky (cukry) z listů – tvoří ho sítkovice.

Základní pletivaParenchym – živé buňky pro fotosyntézu nebo zásoby. Zpevňovací pletiva: kolenchym (živé buňky, mladé stonky) a sklerenchym (mrtvé buňky se ztlustlými stěnami, např. pecka třešně).

Pletivo	Funkce	Příklad
dělivé (meristémy)	tvorba nových buněk	vrchol stonku a kořene, kambium
krycí	ochrana	pokožka, průduchy, korek
vodivé – xylém	voda a minerály nahoru	cévy, cévice (dřevo)
vodivé – floém	organické látky	sítkovice (lýko)
základní	fotosyntéza, zásoba, opora	parenchym, kolenchym, sklerenchym

Ověř se: řekni, co pletivo dělá, a otoč kartu.

xylém – voda a minerály nahoru (dřevo)
floém – cukry z listů (lýko)
kambium – dělivé pletivo, tloustnutí stonku
kutikula – vosková vrstva, omezuje výpar
sklerenchym – mrtvé buňky se silnými stěnami, zpevnění

Proč se kmen stromu každý rok rozšíří o letokruh?

Kambium mezi dřevem a lýkem se dělí a tvoří dovnitř nové dřevo. Na jaře vzniká světlé dřevo, v létě tmavší – jeden letokruh = jedno vegetační období.

Mšice saje cukernatou šťávu. Do kterého pletiva zapíchne sosák?

Do floému (lýka) – ten vede cukry z listů. Xylém vede hlavně vodu s minerály.

✗Xylém vede cukry, floém vodu.

✓Xylém vede vodu (dřevo), floém vede cukry (lýko).

Pomůcka: floém = „food“ (potrava). Voda jde xylémem od kořene nahoru.

Pletiva: dělivá (meristémy, kambium), krycí (pokožka, průduchy, korek), vodivá (xylém – voda nahoru, floém – cukry), základní (parenchym, kolenchym, sklerenchym).

Řez listem

O čem to je

Mrkev, brambora a cibule vypadají jako tři zeleniny. Botanik ale vidí kořen, stonek a list – jen přestavěné k ukládání zásob. Rostlina má jen několik orgánů, ale umí je přizpůsobit téměř všemu.

Projdeme kořen, stonek a list zevnitř i zvenku. Pochopíš, kde se vyrábí cukr, kudy jde voda a jak poznat přeměněné orgány.

Nové pojmy

Orgán rostlinyČást těla s určitou úlohou. Vegetativní orgány (kořen, stonek, list) slouží k výživě a růstu.

PletivoSkupina buněk se stejnou stavbou a funkcí. Orgán je složený z více pletiv.

ParenchymPletivo z živých buněk s tenkou stěnou. V listu provádí fotosyntézu.

ChloroplastZelené tělísko v buňce, kde probíhá fotosyntéza – výroba cukru ze světla, vody a CO₂.

Xylém a floémVodivá pletiva. Xylém (dřevo) vede vodu a minerály nahoru, floém (lýko) vede cukry z listů.

List na řezu – od shora dolů

Svrchní pokožka s voskovou kutikulou – chrání a omezuje výpar.

Palisádový parenchym – podlouhlé buňky jako palisáda, nejvíc chloroplastů.

Houbovitý parenchym – volně uspořádané buňky s mezibuněčnými prostory pro plyny.

Cévní svazky (žilky) – xylém a floém.

Spodní pokožka s průduchy; každý průduch otevírají a zavírají dvě svěrací buňky.

Kořen a stonek

Kořen: na špičce kořenová čepička chrání dělivé buňky; kousek výš kořenové vlásky přijímají vodu a minerály.
Stonek: má uzliny (odkud vyrůstají listy) a články (mezi uzlinami). Dřeviny v něm mají kambium a tvoří letokruhy.

Roztřiď struktury podle orgánu, kam patří.

Přeměněné orgány

Útvar	Je to přeměněný…	Úkol
mrkev, řepa	kořen	zásoba
bramborová hlíza	podzemní stonek	zásoba
cibule	zkrácený stonek s dužnatými listy	zásoba
úponky hrachu	list	přichycení
trny kaktusu	list	ochrana, menší výpar

Proč je palisádový parenchym nahoře a ne dole?

Svrchní strana listu dostává nejvíc světla. Buňky s nejvíce chloroplasty jsou tam, kde se fotosyntéza nejvíc vyplatí.

Jak dokážeš, že brambora není kořen?

Na hlíze jsou očka – pupeny, ze kterých raší nové výhony. Pupeny vyrůstají ze stonku, ne z kořene. Hlíza je přeměněný podzemní stonek.

✗Bramborová hlíza je kořen, protože roste v zemi.

✓Hlíza je přeměněný podzemní stonek.

O tom, jaký je to orgán, nerozhoduje, kde roste, ale stavba – hlíza má pupeny (očka) jako stonek.

List: pokožka s kutikulou, palisádový parenchym (nejvíc chloroplastů), houbovitý parenchym, cévní svazky, spodní pokožka s průduchy. Kambium umožňuje tloustnutí – vznikají letokruhy.

🍄Houby☀️Fotosyntéza a fyziologie rostlin