Hřib roste z lesní půdy jako rostlina, ale není zelený a nepotřebuje světlo. Plíseň na chlebu a kvasnice v těstě jsou také houby. Kam tedy houby patří?
Houby tvoří samostatnou říši. A překvapivě: s živočichy jsou příbuznější než s rostlinami. Bez hub by se v lese nerozkládalo listí, nepekl chléb a neexistoval penicilin.
| Znak | Houby | Rostliny |
|---|---|---|
| výživa | heterotrofní | autotrofní (fotosyntéza) |
| chlorofyl | nemají | mají |
| buněčná stěna | chitin | celulóza |
| zásobní látka | glykogen | škrob |
| tělo | vlákna (hyfy) → mycelium | pletiva a orgány |
Chitin a glykogen mají i živočichové. To je jedna ze stop, že houby a živočichové mají společného předka.
Ke každé kartě si vybav příklad, pak ji otoč.
Mají chitin a glykogen jako živočichové, ne celulózu a škrob jako rostliny. Molekulární srovnání to potvrzuje.
Kvasinka v pivu, plíseň na pomeranči a hřib v košíku vypadají úplně jinak. Mykolog (odborník na houby) je přesto třídí podle jedné věci: kde a jak tvoří výtrusy.
Naučíš se dvě hlavní skupiny hub a poznáš houby, které člověku pomáhají i škodí – od penicilinu po smrtelně jedovatou muchomůrku.
| Skupina | Výtrusy | Příklady |
|---|---|---|
| vřeckovýtrusé | uvnitř vřecka | kvasinky, štětičkovec (Penicillium), paličkovice, smrž |
| stopkovýtrusé | na stopkách bazidie | hřiby, muchomůrky, žampiony, rzi, sněti |
Roztřiď houby do skupin. Pomůcka: kvasinky, plísně a smrže jsou vřeckovýtrusé, většina „kloboukatých“ hub stopkovýtrusé.
Houby rozkládají odumřelou hmotu (saprotrofie), parazitují na rostlinách a živočiších, tvoří mykorhizu s kořeny stromů a spolu s řasou nebo sinicí tvoří lišejníky.
Mít klobouk znamená jen to, že jde o plodnici stopkovýtrusé houby. O jedovatosti to neříká nic.