🌐 Obecná biologie a třídění organismů

Adresa organismu

O čem to je

Na Zemi žije několik milionů popsaných druhů a každý rok přibývají další. Kdyby měl každý jen místní jméno, nikdo by se nedomluvil: anglické robin je v Británii červenka, ale v Americe úplně jiný pták – drozd. Biologové proto mají jednotný systém – každý druh má přesnou adresu a mezinárodní jméno.

Funguje to jako poštovní adresa: stát → město → ulice → číslo domu → byt. Čím níž jdeš, tím přesněji víš, o koho jde. A díky tomu poznáš i příbuzenství: kdo bydlí ve stejné „ulici“, je si blízký.

Nové pojmy

BiologieVěda o živých organismech – o všem, co žije.Má mnoho oborů: botanika (rostliny), zoologie (živočichové), mykologie (houby), cytologie (buňka), etologie (chování), genetika (dědičnost), ekologie (vztahy s prostředím).
OrganismusJakýkoli živý jedinec – bakterie, houba, rostlina, zvíře, člověk.
DruhSkupina jedinců, kteří jsou si podobní a mohou se spolu přirozeně křížit a mít plodné potomstvo. Druh je základní jednotka třídění.Kůň a osel spolu zplodí mulu, ale mula je neplodná – kůň a osel jsou dva různé druhy.
Taxonomie a taxonTaxonomie je obor, který organismy třídí. Taxon je jakákoli skupina v tomto třídění (druh, rod, čeleď…).

Patra adresy – od největšího

Taxony jsou poskládané jako krabice v krabicích. Pořadí od nejširšího: doména → říše → kmen → třída → řád → čeleď → rod → druh.

KategorieČlověkVlk
doménaeukaryotaeukaryota
říšeživočichovéživočichové
kmenstrunatcistrunatci
třídasavcisavci
řádprimátišelmy
čeleďhominidépsovití
rod a druhHomo sapiensCanis lupus

Všimni si: člověk a vlk mají stejnou adresu až po třídu savců. Liší se až od řádu. Jsou tedy příbuzní, ale ne blízce.

DoménaNejvyšší kategorie. Existují jen tři: Bacteria (bakterie), Archaea (archea – podobné bakteriím, ale odlišné chemií buňky) a Eukarya (eukaryota – organismy, jejichž buňky mají jádro: rostliny, živočichové, houby a další).

Vědecké jméno

Binomická nomenklaturaDvouslovné latinské jméno druhu: rodové jméno (velkým písmenem) + druhový přívlastek (malým). Zavedl ji švédský přírodovědec Carl Linné v 18. století. Píše se kurzívou.Homo sapiens – člověk moudrý, Canis lupus – vlk obecný.
Pes domácí i vlk patří do rodu Canis, liška obecná je Vulpes vulpes. Kdo je vlkovi příbuznější?
Pes – sdílí s vlkem i rod (první slovo jména). Liška je s vlkem ve stejné čeledi psovitých, ale v jiném rodu, takže je vzdálenější.
Seřaď: čeleď, říše, rod, třída.
Od největší: říše → třída → čeleď → rod. Pomůcka: celá řada je doména, říše, kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh.

Co vůbec patří do systému

Třídíme jen živé organismy. Za živé považujeme to, co má buněčnou stavbu, metabolismus (přijímá a přeměňuje látky a energii), udržuje stálé vnitřní prostředí (homeostáze), reaguje na podněty (dráždivost), roste a vyvíjí se, rozmnožuje se a předává vlastnosti potomkům (dědičnost). Viry tyto znaky nesplňují všechny.

✗homo Sapiens, Canis Lupus
✓Homo sapiens, Canis lupus

Rodové jméno vždy velkým písmenem, druhový přívlastek vždy malým – i když je odvozený od jména osoby nebo místa.

Doména → říše → kmen → třída → řád → čeleď → rod → druh. Druh je základní jednotka. Jméno druhu je dvouslovné (Linné): Rod druh.

Znaky života

O čem to je

Kočka je živá, kámen ne. To pozná každý. Ale co semínko v šuplíku, kvasnice v lednici nebo virus chřipky? Abychom mohli říct, co je živé, potřebujeme seznam znaků života.

Ten seznam je zároveň osnova celé biologie: každý znak má svůj obor a svoje kapitoly. A podle podobnosti živých organismů je pak třídíme do systému.

Nové pojmy

Živá soustava (organismus)Cokoli živého – od jedné bakterie po člověka.
BuňkaNejmenší živá jednotka. Každý organismus je z jedné nebo mnoha buněk.Bakterie = 1 buňka. Člověk = desítky bilionů buněk.
Otevřená soustavaSoustava, která s okolím vyměňuje látky, energii i informace. Živé soustavy jsou otevřené – kdyby výměna ustala, zemřou.Jíš (látky), dýcháš, vydáváš teplo (energie), vnímáš okolí (informace).

Znaky života

Ke každému znaku si nejdřív zkus vymyslet příklad ze svého těla, pak kartu otoč.

  • buněčná stavba – tělo je z buněk
  • metabolismus – látková a energetická přeměna – příjem, přeměna a výdej látek
  • homeostáze – udržování stálého vnitřního prostředí (teplota, voda, cukr v krvi)
  • dráždivost – reakce na podněty z okolí
  • reprodukce – vznik nových jedinců
  • dědičnost a proměnlivost – předávání a změna genetické informace
  • růst a vývoj – ontogeneze (jedinec) a fylogeneze (druh)
Ontogeneze a fylogenezeOntogeneze je vývoj jednoho jedince od oplození do smrti. Fylogeneze je vývoj celého druhu nebo skupiny během milionů let.Žabka z vajíčka přes pulce = ontogeneze. Vznik obojživelníků z ryb = fylogeneze.
Je semínko fazole v šuplíku živé?
Ano. Je z buněk a metabolismus má jen velmi zpomalený. Po zasazení vyroste a rozmnoží se – splňuje znaky života.
Je virus živý?
Ne v plném smyslu. Nemá buňky ani vlastní metabolismus a rozmnožuje se jen uvnitř cizí buňky. Má ale dědičnou informaci a mění se. Proto stojí na hranici živého.

Od znaků k třídění

Organismy podobné stavbou a příbuzné původem řadíme do skupin – taxonů. Pořadí od největšího: doména, říše, kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh. Základní jednotka je druh – jedinci, kteří spolu mají plodné potomstvo.

Tři doményVšechny organismy se dělí na Bacteria, Archaea a Eukarya. Bakterie a archea nemají v buňce jádro, eukaryota ano.
Binomické jménoVědecké jméno druhu ze dvou slov: rod + druhový přívlastek. Zavedl ho Carl Linné.Homo sapiens, Quercus robur (dub letní)
✗Protista je čtvrtá doména života.
✓Domény jsou jen tři: Bacteria, Archaea, Eukarya. Protista patří mezi eukaryota.

Protista (prvoci a řasy) mají buňky s jádrem, takže jsou eukaryota. Protista ani netvoří jednu příbuzenskou skupinu.

Živé = buňky, metabolismus, homeostáze, dráždivost, reprodukce, dědičnost, růst a vývoj. Živé soustavy jsou otevřené. Tři domény: Bacteria, Archaea, Eukarya.
🔬Stavba buňky