Česky se ptáš „Kdo tě viděl?“ i „Koho jsi viděl?“ a rozdíl je jen v koncovce slova kdo/koho. Anglicky je to obojí who – a rozdíl se pozná podle toho, jestli v otázce je, nebo není pomocné sloveso did.
Umět se správně ptát je v cizím jazyce to nejdůležitější: bez otázek se nedomluvíš na nádraží, u lékaře ani u zkoušky.
Většina otázek má pořadí tázací slovo + pomocné sloveso + podmět + sloveso. Where did you go last summer? How often do you go swimming? How long have you lived here?
Když se ptáš na podmět (kdo to udělal?), tázací slovo zaujme jeho místo a pomocné do/does/did se nepřidává. Sloveso je v normálním tvaru.
| Ptám se na | Otázka | Odpověď |
|---|---|---|
| podmět (kdo viděl?) | Who saw you? | My teacher saw me. |
| předmět (koho jsi viděl?) | Who did you see? | I saw my teacher. |
| podmět (co spadlo?) | What fell? | A vase fell. |
| předmět (co jsi rozbil?) | What did you break? | I broke a vase. |
Doplň. Ptej se: je who/what ten, kdo děj dělá (podmět), nebo ten, koho se týká (předmět)?
Ptáš se na podmět, takže pomocné did nepatří do otázky (v běžné neutrální otázce).
Na ulici v Londýně se nezeptáš přímo „Kde jsou záchody?“. Zdvořile řekneš: „Mohl byste mi říct, kde jsou záchody?“ Takové otázce se říká nepřímá a v angličtině má jednu zvláštnost: uvnitř se mění pořadí slov.
| Přímá | Nepřímá |
|---|---|
| Where are the toilets? | Can you tell me where the toilets are? |
| What time is it? | Could you tell me what time it is? |
| Where does she live? | Do you know where she lives? |
| Has the bus left? | Do you know if the bus has left? |
Přečti přímou otázku, převeď ji v duchu na nepřímou a otoč kartičku.
V nepřímé otázce je oznamovací pořadí: podmět (it) před slovesem (is).