Na pultu leží biedermeierová komoda z roku 1830, plechové autíčko z roku 1975 a stará žehlička z roku 1950. Všechny jsou „staré“. Ale jen o jedné se dá v odborném smyslu mluvit jako o starožitnosti.
Starožitník musí umět předměty správně pojmenovat a zařadit. Na tom závisí popis v nabídce, cena, daně i to, jaké zákony se na předmět vztahují.
| slovo | co znamená | příklad |
|---|---|---|
| starožitnost | obvykle starší než 100 let, umělecká či řemeslná hodnota | barokní socha |
| sběratelský předmět | cena podle zájmu sběratelů | odznaky, pohlednice |
| vintage / retro | obchodní označení pro věci z 2. poloviny 20. století; není to právní pojem | lampa z 60. let |
| kulturní památka | předmět, který stát prohlásil za památku; platí pro něj zvláštní pravidla | oltářní obraz zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek |
Roztřiď předměty (rok ber jako rok výroby, dnes je 2026).
Starých běžných věcí se dochovalo mnoho. Hodnotu dělá kvalita, vzácnost, stav a poptávka.
Když předmět bereš do obchodu, musíš ho zařadit rychle a správně. Pomůže ti pár otázek, které si položíš pokaždé ve stejném pořadí.
| zařazení | co z toho plyne |
|---|---|
| starožitnost | popis stáří a slohu, možnost zvláštního režimu DPH pro obchodníky |
| sběratelský předmět | cena podle trhu sběratelů |
| kulturní památka | převod a vývoz podle zákona o státní památkové péči, restaurování jen restaurátor s povolením |
| předmět kulturní hodnoty | vývoz jen s osvědčením podle zákona č. 71/1994 Sb. |
Kulturní památka je právní status s povinnostmi pro vlastníka. Starožitnost je obchodní a odborné označení.