O čem to je
Než se porcelánový šálek dostane do vitríny, projde rukama mnoha lidí a několikrát pecí. Každý krok zanechá na hotovém kusu stopy, podle kterých starožitník pozná, jak a kdy vznikl.
Nejdůležitější je pochopit, kdy se maluje pod glazuru a kdy na ni. To rozhoduje o vzhledu, odolnosti i o tom, jak dekor zkoumat.
Nové pojmy
Porcelánová hmotaSměs kaolínu (bílé hlíny), živce a křemene. Klasický poměr je zhruba polovina kaolínu a po čtvrtině živce a křemene.Hmota připravená k vytáčení talířů.
PřežahPrvní výpal při nižší teplotě (asi 900–1000 °C). Výrobek zpevní, ale je ještě pórovitý a nasákavý.Matný bílý talíř po prvním výpalu, nasaje barvu jako papír.
Ostrý (glazurový) výpalDruhý výpal při nejvyšší teplotě (u tvrdého porcelánu asi 1350–1450 °C). Střep slinuje (zhutní se a přestane nasávat vodu) a glazura se roztaví.Talíř po ostrém výpalu je lesklý a průsvitný.
GlazuraSklovitý povlak, který se při výpalu roztaví a vytvoří lesklou nepropustnou vrstvu.Lesklý povrch porcelánu.
Výroba krok za krokem
Příprava hmoty: kaolín, živec a křemen se rozemelou a smísí s vodou.
Tvarování: točení na kruhu, vytáčení do sádrové formy šablonou (talíře), nebo lití řídké hmoty do sádrových forem (konvičky, figurky).
Sušení a začištění švů po formě.
Přežah asi 900–1000 °C.
Případně podglazurní malba na přežah, pak glazování (namáčení do glazury).
Ostrý výpal asi 1350–1450 °C.
Případně nadglazurní malba a zlacení, pak dekorační výpal při nižší teplotě (asi 750–850 °C).
Pod glazurou, nebo na ní?
| podglazurní malba | nadglazurní malba |
|---|
| kdy | na přežah, před glazováním | na hotový porcelán |
| teplota | vydrží ostrý výpal | vypaluje se níž (asi 750–850 °C) |
| barvy | málo, hlavně kobaltová modř | bohatá paleta, zlato |
| odolnost | chráněná glazurou, neotře se | může se otřít, je trochu vystouplá |
| příklad | cibulový vzor | malované květiny, zlacené okraje |
Na talíři s modrým vzorem přejedeš prstem: povrch je úplně hladký, malba je jakoby „ve skle“. Pod nebo nad glazurou?
Malba je pod glazurou – je pod sklovitou vrstvou, proto ji necítíš. Modrá kobaltová barva je typická podglazurní barva.
Na šálku jsou barevné květy a zlatý okraj. Na místech, kde se šálek nejvíc používal, jsou barvy otřené. Proč?
Jde o nadglazurní malbu. Leží na glazuře a vypaluje se při nižší teplotě, takže je méně odolná a časem se otírá.
Vyzkoušej si to
✗Podglazurní malba je vždy modrá, nadglazurní vždy barevná.
✓Kobaltová modř je nejčastější podglazurní barva, ale existují i jiné (např. některé zelené nebo hnědé). Modrou lze malovat i na glazuru.
Rozhoduje, kde malba leží, ne jaká je barva. Ověř to lesklým odrazem a dotykem.
Porcelán = kaolín, živec, křemen. Tvaruje se točením, vytáčením nebo litím, pak přežah, glazura a ostrý výpal. Podglazurní malba (hlavně kobalt) leží pod glazurou a neotře se, nadglazurní je barevnější, vypaluje se níž a může se otřít.