🍷 České sklo od renesance po biedermeier

Na časové ose

O čem to je

„Bohemian glass“ – české sklo – je pojem po celém světě. V 18. století se české broušené a ryté sklo prodávalo od Lisabonu po Moskvu a do zámoří. Jak se k té slávě došlo?

Starožitník potřebuje znát hlavní období, techniky a osobnosti, aby uměl sklo zařadit a ocenit.

Nové pojmy

Lesní skloStředověké a raně novověké sklo z lesních hutí, tavené s potaší z popela dřeva. Bývá nazelenalé kvůli železu v surovinách.Zelenavá číše s nálepy (přilepenými kapkami skla).
Český křišťálČiré, tvrdé draselnovápenaté sklo (bez olova) vyvinuté v Čechách koncem 17. století. Výborně se brousí a ryje.Barokní rytý pohár s víčkem.
RytíZdobení skla malými měděnými kolečky s brusivem, vytváří matné obrazy.Rytá krajina na poháru.
Hyalit a lithyalínNeprůhledná barevná skla doby biedermeieru. Hyalit (černé nebo červené, panství Buquoyů v Nových Hradech), lithyalín (mramorované, podobné polodrahokamům, Friedrich Egermann).Lithyalínový pohárek vypadá jako z achátu.

Hlavní období

  • 1590 Renesance: malované smalty, poháry s orlicí
  • 1609 Caspar Lehmann dostává privilegium na rytí skla
  • 1690 Vzniká český křišťál
  • 1730 Vrchol barokního rytého skla
  • 1820 Biedermeier: lazury, hyalit, lithyalín
  • 1835 Lázeňské rytiny, portréty

Co je pro období typické

obdobítypické skloznaky
renesance (16.–17. st.)malované pohárysmalty: erby, orlice, cechovní výjevy
baroko (asi 1690–1770)rytý a broušený křišťálčiré tvrdé sklo, rytiny krajin, erbů, alegorií
biedermeier (1815–1848)barevné sklolazury, hyalit, lithyalín, uranové sklo, lázeňské poháry
Čirý tvrdý pohár bez olova, s víčkem a hustou rytinou krajiny a erbu. Kam ho zařadíš?
Čiré tvrdé draselnovápenaté sklo s rytinou je typické pro barokní český křišťál, asi 1700–1770.
Neprůhledný pohárek vypadá jako z mramorovaného kamene, s lesklými barevnými žilkami a zlacením. Odkud a kdy?
Mramorované neprůhledné sklo napodobující kámen je lithyalín Friedricha Egermanna, doba biedermeieru (vynalezen koncem 20. let 19. století).

Vyzkoušej si to

✗Český křišťál obsahuje olovo.
✓Barokní český křišťál je draselnovápenatý, bez olova. Olovnatý křišťál je anglický vynález (George Ravenscroft, 70. léta 17. století).

Slovo „křišťál“ se používá pro obojí, ale jde o jiné složení a jiné vlastnosti.

Renesance: malované poháry se smalty. Baroko: český křišťál (draselnovápenatý, bez olova), rytí a broušení, světový vývoz. Biedermeier: barevné sklo – lazury, hyalit (Buquoy), lithyalín (Egermann), lázeňské poháry.

Lidé a dílny

O čem to je

Za slávou českého skla stojí konkrétní lidé: dvorní rytec císaře Rudolfa II., sklářští obchodníci z Kamenického Šenova a vynálezci barevných skel z Polevska a Nových Hradů. Jejich jména na trhu zvyšují cenu.

Projdeme si příběh českého skla přes osobnosti a centra výroby.

Nové pojmy

Sklářský obchodníkKupec, který sklo nakupoval od hutí a brusíren a vyvážel ho do ciziny. Měl obchodní sklady v mnoha evropských městech.Obchodníci z Kamenického Šenova a Nového Boru.
Český křišťálČiré tvrdé draselnovápenaté sklo (bez olova) z konce 17. století.Barokní broušený pohár.
LazuraTenká průhledná barevná vrstva na povrchu skla zapálená výpalem. Rytina v ní prosvítá čirým sklem.Žlutá lazura s rytým jelenem.
Uranové skloŽlutozelené sklo barvené sloučeninami uranu, pod UV lampou zeleně svítí. V Čechách ho proslavil Josef Riedel ve 30. letech 19. století.Žlutozelená miska, která pod UV září.

Osobnosti a centra

Caspar Lehmann – rytec drahokamů na dvoře Rudolfa II. v Praze. Začal rýt sklo kolečkem a roku 1609 dostal na tuto techniku privilegium.
Koncem 17. století české huti vyvinuly křišťál. Rytci a brusiči ze severních Čech a Krkonoš tvořili poháry s krajinami, erby a alegoriemi.
Kamenický Šenov a Nový Bor – centra zušlechťování a obchodu. Obchodníci vyváželi sklo do celé Evropy i do zámoří. Šenov proslul i lustry.
Friedrich Egermann (Polevsko, Nový Bor) – v biedermeieru vynalezl žlutou lazuru a lithyalín.
Na panství hraběte Buquoye v Nových Hradech vznikl hyalit – černé a červené neprůhledné sklo.
Lázeňské rytiny: rytci ryli portréty lázeňských hostů; nejslavnější byl Dominik Biman, který v létě pracoval ve Františkových Lázních.
Žlutý pohár má na povrchu tenkou žlutou vrstvu, rytý jelen v ní prosvítá čirým sklem. Kdo stál u vynálezu techniky?
Jde o žlutou lazuru, kterou v biedermeieru vynalezl Friedrich Egermann. Rytina v lazuře je typická pro severočeské sklo této doby.
Na rytém poháru je jemný portrét pána a nápis lázní. Kdy a kde mohl vzniknout?
Portrétní rytiny lázeňských hostů jsou typické pro biedermeier v západočeských lázních. Mistrem portrétu byl Dominik Biman. Připsání konkrétnímu rytci ale vyžaduje porovnání se signovanými díly.

Vyzkoušej si to

  • Caspar Lehmann – rytí skla kolečkem, Praha, privilegium 1609
  • Friedrich Egermann – žlutá lazura a lithyalín
  • Buquoy, Nové Hrady – hyalit
  • Josef Riedel – uranové sklo
  • Dominik Biman – lázeňské portrétní rytiny
✗Každý rytý lázeňský pohár je od Bimana.
✓Lázeňské poháry rylo mnoho rytců. Připsání slavnému jménu se musí doložit signaturou nebo srovnáním s ověřenými díly.

Slavné jméno výrazně zvyšuje cenu, proto se připisuje příliš snadno.

Caspar Lehmann začal v Praze rýt sklo (privilegium 1609). Barokní český křišťál vyvážely obchodníci z Kamenického Šenova a Nového Boru po celém světě. V biedermeieru vznikla barevná skla: lazury a lithyalín (Egermann), hyalit (Buquoy), uranové sklo (Riedel), lázeňské portréty (Biman).
💎Techniky zušlechtění skla🦚České sklo: secese a 20. století