V dílně je kromě běžné zásuvky ještě červená zásuvka s pěti kolíky. Do ní se zapojuje soustruh, kompresor nebo svářečka. Je to přípojka trojfázového proudu, říká se jí lidově „třífázová“ nebo „400“.
Trojfázová soustava přenáší velký výkon úsporněji než jednofázová a sama vytváří točivé magnetické pole, které roztočí asynchronní motor. Proto ji najdeš v každé fabrice.
U_s = √3 · U_f.230 · 1,73 ≈ 400 V.Dvě fáze nejsou nikdy na vrcholu současně, jsou posunuté o 120°. Rozdíl dvou takových vln je proto jen √3krát (asi 1,73krát) větší než jedna vlna, ne dvakrát.
Sleduj, jak se vrcholy fází střídají dokola. Právě toto „obíhání“ vytvoří v motoru točivé magnetické pole.
Tři vinutí motoru jde zapojit dvěma způsoby. Do hvězdy (Y): konce vinutí spojené do jednoho bodu, každé vinutí má 230 V. Do trojúhelníku (D, Δ): vinutí za sebou do kruhu, každé má 400 V.
PE nesmí za normálního provozu vést proud a nesmí se přerušit. Záměna může uvést kostru stroje pod napětí.
Než připojíš trojfázový stroj, musíš z jeho štítku spočítat proud, vybrat jistič a správně zapojit svorkovnici. K tomu stačí pár vzorců a pravidla pro hvězdu a trojúhelník.
U_s = √3 · U_f. Fázový proud teče jedním vinutím (fází spotřebiče), sdružený přívodním vodičem.U_f = 230 V, U_s = 400 V.| hvězda Y | trojúhelník D | |
|---|---|---|
| napětí na vinutí | U_f = U_s / √3 (230 V) | U_s (400 V) |
| proud v přívodu | stejný jako ve vinutí | √3 × proud ve vinutí |
| střední bod | ano, lze připojit N | není |
Výkon trojfázového spotřebiče (v obou zapojeních): P = √3 · U_s · I · cos φ, kde I je proud v přívodním vodiči.
Ke každé kartičce si nejdřív řekni odpověď sám a teprve pak ji otoč.
Sdružené napětí 400 V už v sobě √3 obsahuje. Trojku dosazuješ jen s fázovým napětím 230 V.