🌍 Stavba Země

Země jako broskev

O čem to je

Rozkroj broskev: navrchu tenká slupka, pod ní silná dužina a uprostřed tvrdá pecka. Země je uvnitř postavená podobně – ve vrstvách.

Nikdo se do středu Země nikdy nedostal. Přesto víme, co tam je. Pochopíš, z jakých vrstev se Země skládá a jak to vědci zjistili. Je to základ pro pochopení sopek, zemětřesení i vzniku hor.

Nové pojmy

Zemská kůraNejsvrchnější, nejtenčí pevná vrstva Země. Stojíme na ní. Pod oceány má jen asi 5–10 km, pod pevninami 30–70 km.Slupka broskve.

Zemský plášťNejsilnější vrstva pod kůrou, sahá asi do hloubky 2 900 km. Je z horkých hornin, které se velmi pomalu pohybují – jako hodně hustá kaše.Dužina broskve.

Zemské jádroStřed Země, hlavně ze železa a niklu. Má dvě části: vnější jádro je tekuté, vnitřní jádro pevné.Pecka.

PoloměrVzdálenost od středu koule k jejímu povrchu. Země má poloměr asi 6 370 km.

Cesta do středu Země

0 km – povrch: zemská kůra (pod oceánem tenčí, pod horami nejsilnější).

Asi 5–70 km – začíná plášť. Horniny jsou horké a částečně tvárné.

Asi 2 900 km – začíná vnější jádro: tekuté železo a nikl.

Asi 5 100 km – vnitřní jádro: pevné, i když je velmi horké. Udrží ho obrovský tlak.

Asi 6 370 km – střed Země.

Vyzkoušej si to

Porovnej tloušťku vrstev. Sloupce ukazují přibližnou tloušťku v kilometrech.

Nejhlubší vrt na světě má asi 12 km. Kam až se dostal?

Pevninská kůra má 30–70 km. Vrt tedy neprovrtal ani kůru – je to jen škrábnutí do slupky.

Jak tedy víme, co je uvnitř Země?

Ze zemětřesných vln. Vlny se různými vrstvami šíří různě rychle a na hranicích vrstev se lámou a odrážejí. Přístroje je zaznamenají po celé Zemi. Podle toho vědci vrstvy „spočítali“.

✗Nejsilnější vrstvou Země je kůra.

✓Kůra je nejtenčí vrstva. Nejsilnější je plášť.

Kůra má desítky kilometrů, plášť skoro 3 000 km.

Země: tenká kůra, silný plášť (do asi 2 900 km), tekuté vnější a pevné vnitřní jádro ze železa a niklu. Poloměr asi 6 370 km.

Obaly Země

O čem to je

Země nejsou jen kameny. Kolem ní je vzduch, na ní voda a všude kolem život. Geologové i biologové proto mluví o několika „obalech“ Země, které se navzájem ovlivňují.

Nejdůležitější pro geologii je pevný obal – litosféra. Je rozlámaný na kusy, které se pohybují. To vysvětluje, proč jsou na Zemi hory, sopky a zemětřesení.

Nové pojmy

LitosféraPevný kamenný obal Země. Tvoří ji zemská kůra a svrchní část pláště. Je silná zhruba 100 km.

HydrosféraVodní obal – oceány, řeky, jezera, podzemní voda i led.

AtmosféraVzdušný obal Země.

BiosféraČást Země, kde je život – od hlubin oceánu po vzduch nad námi.

Litosférické deskyVelké kusy, na které je litosféra rozlámaná. Pomalu se pohybují po tvárné vrstvě pláště pod nimi – rychlostí několika centimetrů za rok.Asi tak rychle, jako ti rostou nehty.

Čtyři obaly

Obal	Z čeho je	Příklad
litosféra	horniny	skály, hory, dno oceánu
hydrosféra	voda	moře, řeky, ledovce
atmosféra	vzduch	mraky, vítr
biosféra	život	les, korálový útes

Vyzkoušej si to

Přiřaď věci k obalu Země, ke kterému patří.

Proč jsou kontinenty dnes jinde, než byly před 200 miliony let?

Kontinenty leží na litosférických deskách. Desky se pohybují o centimetry za rok. Za miliony let to dá tisíce kilometrů.

Proč je kůra pod oceánem tenčí než pod Himálajem?

Oceánská kůra je tenká (5–10 km). Pod vysokými horami se kůra při srážce desek nahrnula a ztloustla – až na zhruba 70 km.

✗Litosféra je totéž co zemská kůra.

✓Litosféra = zemská kůra + svrchní pevná část pláště.

Desky tvoří kůra spolu s pevným kusem pláště pod ní. Pohybují se jako jeden celek.

Obaly Země: litosféra (horniny), hydrosféra (voda), atmosféra (vzduch), biosféra (život). Litosféra = kůra + svrchní plášť, je rozdělená na pohyblivé desky.

💎Nerosty