Když doma zapálíš plynový sporák, hoří zemní plyn. Na chatě vaříš na kartuši s propan-butanem. Do auta se tankuje benzín nebo nafta.
Všechny tyhle látky jsou postavené jen ze dvou druhů atomů: uhlíku a vodíku. Jsou to naše nejdůležitější paliva – a umí být i nebezpečné.
Uhlíky se dají řetězit za sebe jako vagonky. Každý uhlík má 4 ruce. Ty, které nedrží jiný uhlík, drží vodík.
Klepni na kartu: na přední straně je vzorec, na zadní jméno. Všimni si, že s každým uhlíkem navíc přibudou vždy dva vodíky.
Každý uhlík musí mít 4 vazby. Spočítej je: krajní uhlíky mají po 3 vodících, prostřední 2 → 8 vodíků.
Alkany tvoří řadu jako schody: každý další má o jeden uhlík víc. Díky tomu stačí znát jeden vzorec a spočítáš složení kteréhokoli z nich.
To se hodí, když chceš vědět, co hoří ve sporáku, v kartuši nebo v motoru – a co při tom vzniká.
Má-li alkan n uhlíků, má 2n + 2 vodíků. Zapisuje se to CₙH₂ₙ₊₂.
Prvním čtyřem se říká starými jmény, od pěti uhlíků se používají řecké číslovky.
| n | Název | Vzorec | Za běžné teploty |
|---|---|---|---|
| 1 | methan | CH₄ | plyn |
| 2 | ethan | C₂H₆ | plyn |
| 3 | propan | C₃H₈ | plyn |
| 4 | butan | C₄H₁₀ | plyn |
| 5 | pentan | C₅H₁₂ | kapalina |
| 6 | hexan | C₆H₁₄ | kapalina |
| 8 | oktan | C₈H₁₈ | kapalina (v benzínu) |
Čím delší řetězec, tím výš je teplota varu: krátké alkany jsou plyny, delší kapaliny, nejdelší pevné (parafín ve svíčkách).
Ověř si to na kartách: zkus si vždy nejdřív spočítat jméno z počtu uhlíků a pak teprve kartu otoč.
Alkany hoří a uvolňují přitom teplo – reakce je exotermní (teplo jde ven). Při dostatku kyslíku vzniká oxid uhličitý a voda. Při nedostatku kyslíku vzniká jedovatý oxid uhelnatý CO.
Dva krajní uhlíky mají každý o jeden vodík navíc. CₙH₂ₙ mají uhlovodíky s jednou dvojnou vazbou (alkeny).