Rozbor věty je jako rozebrat hodinky: každá součástka má svou úlohu. Ve větě se součástkám říká větné členy. Rozbor vět je jistá úloha v přijímačkách.
Tady si zopakuješ všechny větné členy v jednom přehledu – od nuly. Přibudou i dva méně známé: doplněk a přístavek.
| Člen | Otázka | Příklad |
|---|---|---|
| podmět | kdo? co? | Pes štěká. |
| přísudek | co dělá? | Pes štěká. |
| předmět | pádová otázka u slovesa | Čtu knihu. |
| přívlastek | jaký? který? čí? | starý dům |
| příslovečné určení | kde? kdy? jak? proč? | Ráno jsem vstal. |
| doplněk | jaký? (ke jménu i slovesu) | Vrátil se unavený. |
| přístavek | vysvětlí jméno | Praha, hlavní město, … |
Přívlastek stojí u podstatného jména (unavený turista). Tady unavený patří ke slovesu (vrátil se jak?) i k podmětu (on byl unavený) → doplněk.
Učitelé při rozboru vět často barví: podmět zeleně, přísudek červeně… Barvy pomáhají vidět, jak je věta poskládaná – jako stavebnice z dílků různých barev.
Projdeme větu po dílcích. Každý dílek je větný člen – část věty se svou úlohou, kterou poznáš otázkou.
Podívej se na obarvenou větu Naše stará babička upekla včera výbornou bábovku. Ke každé barvě si polož otázku.
Klepni na kartu. Nejdřív urči tučný člen sám.
Rozhoduje otázka: čekali na koho? (pádová otázka), ne kde?. Předložka na neznamená automaticky místo.