Proč má kabel k varné konvici tlustší dráty než kabel k nabíječce? Proč je drát v topné spirále železný a ne měděný? Záleží na odporu vodiče – a ten se dá ovlivnit.
Představ si proud jako dav dětí, které o přestávce běží chodbou do jídelny. Odpor je všechno, co jim překáží.
RJak moc vodič proudu brání. Elektrony do atomů vodiče narážejí. Jednotka ohm (Ω).Tenký dlouhý drát brání víc než krátký tlustý.Graf ukazuje, kolikrát má drát z daného kovu větší odpor než stejný drát z mědi.
Stříbro vede nejlépe, ale je drahé. Proto se vedení dělá z mědi a hliníku – mají malý odpor a nejsou tak drahé.
Víc kovu znamená víc cest pro elektrony – jako širší chodba. Proud projde snáz.
Výrobce kabelů musí přesně vědět, jaký odpor bude mít drát dané délky a tloušťky. Na to má vzorec. Ukážeme si také reostat – součástku, kterou odpor měníš otočením nebo posunutím.
RJak moc vodič brání proudu, v ohmech (Ω). Platí Ohmův zákon I = U : R – větší odpor, menší proud.Spirála v konvici má asi 25 Ω.l a průřez Sl je délka drátu v metrech. S je plocha řezu drátu, třeba v mm².Kabel do zásuvky mívá průřez 1,5 mm².ρČíslo typické pro materiál. Říká, jak dobře látka vede proud. Malé = dobrý vodič.Stříbro má nejmenší měrný odpor ze všech kovů, pak měď.R = ρ · l : S. Délka je nahoře (delší → větší odpor), průřez dole (tlustší → menší odpor).
Roztřiď změny. U každé si vzpomeň, kde ve vzorci veličina je.
Stejně dlouhý a tlustý drát ze železa má asi šestkrát větší odpor než měděný.
R = ρ · l : S: odpor roste s délkou, klesá s průřezem, závisí na materiálu a u kovů roste s teplotou. Reostat má měnitelný odpor.