Představ si hádku, která začne tím, že někdo vyhodí z okna tři lidi. A skončí až o 30 let později, když je půlka Evropy spálená. Přesně tak začala třicetiletá válka – a začala u nás, v Praze.
Tahle válka změnila české země na dalších 300 let. Rozhodla, jakým jazykem se bude mluvit v úřadech, jakou víru budou lidé smět mít a proč tolik vzdělaných Čechů muselo odejít do ciziny.
Císař Rudolf II. sídlil v Praze. Roku 1609 vydal Majestát – listinu, která protestantům v Čechách zaručila svobodu víry.
Jeho nástupci ale chtěli, aby všichni byli katolíci. Úředníci začali Majestát porušovat. Protestanté si stěžovali – a nic se nestalo.
23. května 1618 vtrhli rozzlobení protestantští stavové do místnosti na Pražském hradě. Místodržící Martinice a Slavatu i jejich písaře vyhodili z okna. Všichni tři pád přežili – spadli do příkopu.
Byla to vzpoura proti králi. Stavové sesadili Habsburka Ferdinanda II. a za krále si zvolili protestanta Fridricha Falckého. Vládl jen jednu zimu, proto se mu říká „zimní král“.
8. listopadu 1620 se u Prahy na Bílé hoře utkalo vojsko stavů s vojskem císaře. Bitva trvala jen kolem dvou hodin. Stavové prohráli.
21. června 1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 vůdců povstání. Na dlažbě dnes najdeš 27 křížů.
Klepni na události na ose a projdi si je od nejstarší. Všimni si, jak blízko po sobě jsou roky 1618, 1620 a 1621.
Z českého povstání se stala válka celé Evropy. Bojovali Dánové, Švédové i Francouzi. Na straně císaře vynikl český šlechtic Albrecht z Valdštejna. Byl tak mocný, že se ho císař začal bát. Roku 1634 ho nechal zavraždit v Chebu.
Válka skončila roku 1648 Vestfálským mírem. Trvala tedy 30 let (1618–1648).
Prohra českých stavů ukončila jen české povstání. Válka se pak přesunula do celé Evropy a trvala dalších 28 let.
Žádná válka nezačne jen tak. Vždycky jsou příčiny (proč to začalo) a důsledky (co se kvůli tomu změnilo). U třicetileté války jsou důsledky pro Čechy obrovské – cítíme je dodnes.
Když pochopíš řetěz „protože → proto“, zapamatuješ si letopočty mnohem snáz.
Druhá pražská defenestrace 23. 5. 1618. Stavové vyhodili z okna Hradu místodržící. Tím začalo stavovské povstání a s ním třicetiletá válka.
Bitva na Bílé hoře 8. 11. 1620. Stavové i jejich „zimní král“ Fridrich Falcký prohráli. Habsburkové (Ferdinand II.) mohli s českými zeměmi naložit, jak chtěli.
| Co se stalo | Co to znamenalo |
|---|---|
| 1621 poprava 27 vůdců | Strach, konec odporu. |
| konfiskace majetku | Do země přišla nová, cizí šlechta věrná císaři. |
| Obnovené zřízení zemské (1627) | Jediné povolené náboženství je katolické. Němčina rovnoprávná s češtinou. Trůn dědičně patří Habsburkům. |
| nucená emigrace | Odešly desetitisíce lidí, mezi nimi Jan Amos Komenský – „učitel národů“. |
| válka 1618–1648 | Zpustošená a vylidněná země. |
Roztřiď kartičky: je to důvod, proč válka začala, nebo následek toho, jak dopadla?
Čeština zakázaná nebyla. Jen postupně ztrácela místo v úřadech a mezi šlechtou, protože nová šlechta mluvila německy.