💡 Osvícenství, Marie Terezie a Josef II.

Rozum jako světlo

O čem to je

Proč chodíš povinně do školy? Proč smíš věřit, čemu chceš? Proč soudce nemůže být zároveň ten, kdo píše zákony? Všechny tyhle myšlenky prosadili lidé v 18. století.

Tomu období říkáme osvícenství. Myslitelé tehdy tvrdili: místo slepé poslušnosti používej vlastní rozum. Jejich nápady pak zkoušeli i panovníci – u nás Marie Terezie a Josef II.

Nové pojmy

OsvícenstvíMyšlenkový směr 18. století. Rozum má „osvítit“ temnotu nevědomosti jako světlo. Osvícenci věřili ve vzdělání, vědu, svobodu a rovnost lidí.Osvícenec se ptá: „Proč je to tak? Dá se to dokázat?“ – místo „Tak to bylo vždycky.“
Dělba mociMoc ve státě se rozdělí na tři části, aby ji neměl jeden člověk: zákonodárná (píše zákony), výkonná (vládne podle nich) a soudní (soudí, kdo je porušil).V Česku píše zákony parlament, vládne vláda a soudí soudy.
Náboženská snášenlivost (tolerance)Respekt k lidem jiné víry. Nikoho netrestat za to, čemu věří.

Čtyři slavní osvícenci

Většina z nich byli Francouzi. Psali knihy, které se četly po celé Evropě.

Otoč kartičky. Ke každému jménu si zapamatuj jednu myšlenku.

  • Montesquieu – dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní
  • Voltaire – svoboda slova, náboženská snášenlivost
  • Rousseau – společenská smlouva – moc pochází od lidu
  • Diderot – Encyklopedie – všechno vědění v jednom díle

Od myšlenek k zákonům

Někteří panovníci osvícence četli. Pochopili, že vzdělaní a zdraví poddaní znamenají silnější stát a víc daní. Začali dělat reformy – velké změny zákonů.

ReformaVelká změna pravidel, kterou provede vláda shora, bez revoluce.

Marie Terezie (vládla 1740–1780) zavedla roku 1774 povinnou školní docházku. Její syn Josef II. (1780–1790) vydal roku 1781 toleranční patent a zrušil nevolnictví.

Kterou myšlenku osvícenců uskutečnil toleranční patent?
Snášenlivost (Voltaire). Kromě katolíků mohli nově svou víru vyznávat i luteráni, kalvinisté a pravoslavní. Tolerance tedy měla hranice – ostatní víry povolené nebyly.
Jak by Montesquieu hodnotil Ludvíka XIV., který sám psal zákony, vládl i soudil?
Kriticky. Všechny tři moci měl jeden člověk. Podle Montesquieua to vede ke zneužití moci. Proto chtěl moc rozdělit.
✗Osvícenci chtěli zrušit všechny krále.
✓Většina osvícenců chtěla krále rozumné a omezené zákony, ne nutně republiku.

Voltaire si dokonce dopisoval s panovníky. Myšlenky na republiku se prosadily až později (USA, Francouzská revoluce).

Osvícenství (18. stol.) = víra v rozum, vzdělání, svobodu a rovnost. Montesquieu – dělba moci, Voltaire – tolerance, Rousseau – moc od lidu, Diderot – Encyklopedie.

Reformy u nás

O čem to je

Než Marie Terezie nastoupila, do školy chodilo jen málo dětí. Většina venkovanů neuměla číst. Sedlák se nesměl bez svolení pána ani oženit. Za necelých 50 let se to hodně změnilo.

Ukážeme si krok za krokem, co změnila Marie Terezie a co její syn Josef II. Mnoho z toho platí dodnes – třeba povinná škola.

Nové pojmy

Poddaný a vrchnostPoddaný byl venkovan, který žil na půdě patřící šlechtici nebo klášteru. Ten pán se jmenoval vrchnost.
RobotaBezplatná práce, kterou poddaný musel odvádět vrchnosti – orat, kosit, vozit dříví na panském.Sedlák musel třeba 3 dny v týdnu pracovat na poli pána a jen zbytek na svém.
NevolnictvíOsobní nesvoboda poddaného. Bez svolení vrchnosti se nesměl odstěhovat, oženit, ani poslat dítě na studia či do učení.
Osvícený absolutismusPanovník vládne sám a neomezeně (absolutismus), ale provádí reformy podle osvícenských myšlenek „pro dobro lidu“.Heslo Josefa II. se často shrnuje: „Všechno pro lid, nic skrze lid.“
PatentÚřední nařízení panovníka, které platí jako zákon.

Krok 1: Marie Terezie (1740–1780)

Hned po nástupu na trůn ji napadl pruský král Fridrich II. Marie Terezie trůn uhájila, ale ztratila většinu Slezska. Pochopila, že stát potřebuje víc peněz a lepší správu.

  • 1774 – povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let.
  • Jednotné míry a váhy v celé říši.
  • Soupis půdy pro spravedlivější daně.
  • 1775 – robotní patent: robota se omezila (nejvýš 3 dny týdně).

Krok 2: Josef II. (1780–1790)

  • 1781 – toleranční patent: kromě katolíků povoleni luteráni, kalvinisté a pravoslavní.
  • 1781 – zrušení nevolnictví: poddaní se mohli volně stěhovat, ženit a učit se řemeslu.
  • Rušení klášterů, které jen „rozjímaly“ a nepomáhaly lidem (neučily, neléčily).
  • Němčina úředním jazykem – aby se říše snáz spravovala.

Vyzkoušej si to

Projdi osu. Všimni si, že rok 1781 je napsaný jen jednou, i když se v něm staly dvě velké věci.

  • 1740 Marie Terezie nastupuje
  • 1774 povinná škola
  • 1780 nastupuje Josef II.
  • 1781 toleranční patent + zrušení nevolnictví
  • 1790 smrt Josefa II.
Sedlák Jan chce v roce 1785 poslat syna do učení k ševci do města. Smí?
Ano. Od roku 1781 je zrušené nevolnictví. Jan už nepotřebuje svolení vrchnosti. Robotu ale odvádět musí dál – ta se zrušila až roku 1848.
Proč zavedla Marie Terezie školu? Byla to jen dobrota?
Nejen. Stát potřeboval lidi, kteří umějí číst nařízení, počítat a pracovat lépe. Vzdělaní poddaní = silnější stát a víc daní. To je typické pro osvícený absolutismus.
✗Josef II. zrušil v roce 1781 robotu.
✓Josef II. zrušil nevolnictví. Robota zůstala až do roku 1848.

Nevolnictví = osobní nesvoboda (nesměl se stěhovat). Robota = práce zdarma pro pána. Jsou to dvě různé věci.

Marie Terezie: povinná škola 1774. Josef II.: toleranční patent a zrušení nevolnictví 1781. Oba vládli jako osvícení absolutisté – sami, ale „pro dobro lidu“.