🇫🇷 Velká francouzská revoluce

Den Bastily

O čem to je

Představ si třídu, kde dva žáci nemusí dělat úkoly ani platit do fondu – a zbytek třídy platí a dře za ně. Jednou se ten zbytek naštve. Ve Francii se to stalo v roce 1789 a skončilo to svržením krále.

Velká francouzská revoluce prosadila myšlenku, že všichni lidé jsou si před zákonem rovni. Na té myšlence stojí i dnešní Evropa a naše práva.

Nové pojmy

RevoluceRychlá a velká změna, při které lidé svrhnou starou vládu a zavedou nová pravidla. Často se při ní bojuje.
StavyTři skupiny, do kterých se Francouzi rodili. 1. stav = duchovenstvo (kněží), 2. stav = šlechta, 3. stav = všichni ostatní: měšťané, řemeslníci a rolníci.Třetí stav tvořil přes 9 z 10 obyvatel Francie.
VýsadyZvláštní práva, která má jen někdo. Šlechta a církev skoro neplatily daně a měly nejlepší úřady.

Proč to vybuchlo

Král Ludvík XVI. měl prázdnou pokladnu. Stát byl zadlužený po válkách a drahém dvoře. Daně ale platil hlavně třetí stav. K tomu přišla neúroda – chleba byl drahý a lidé hladověli.

Lidé navíc četli osvícence. Ptali se: proč by měl mít někdo výsady jen proto, že se narodil jako šlechtic?

14. července 1789

Král svolal zástupce všech tří stavů, aby schválili nové daně. Zástupci třetího stavu se ale prohlásili za Národní shromáždění a chtěli ústavu. Král stahoval vojáky k Paříži.

14. července 1789 zaútočili Pařížané na Bastilu – pevnost a vězení, symbol královy moci. Dobyli ji. Tento den je dnes francouzský státní svátek.

V srpnu 1789 přijalo shromáždění Deklaraci práv člověka a občana: lidé se rodí svobodní a rovní. Výsady šlechty byly zrušeny. Heslo revoluce znělo Volnost, rovnost, bratrství.

Co bylo dál

Roku 1792 Francouzi krále sesadili a vyhlásili republiku. V lednu 1793 byl Ludvík XVI. popraven gilotinou – strojem se sekerou, která padá shora.

Moc pak získali radikální jakobíni v čele s Robespierrem. Nastal teror: tisíce lidí popravili jen pro podezření, že jsou proti revoluci. Roku 1794 skončil pod gilotinou i sám Robespierre.

Francie byla vyčerpaná a chtěla pořádek. Roku 1799 převzal moc generál Napoleon Bonaparte.

Vyzkoušej si to

Projdi osu. Zkus si zapamatovat, že od pádu Bastily po Napoleona uběhlo jen 10 let.

  • 1789 pád Bastily, Deklarace práv
  • 1791 ústava
  • 1792 republika
  • 1793 poprava krále, teror
  • 1794 pád Robespierra
  • 1799 Napoleon přebírá moc
Proč zaútočili lidé zrovna na Bastilu, i když v ní bylo jen pár vězňů?
Bastila byla symbol královy moci – tam král zavíral lidi bez soudu. Navíc v ní byl střelný prach. Dobytí ukázalo, že lid se krále nebojí.
Rolník Pierre platí daně, kněz a hrabě ne. Do kterého stavu Pierre patří?
Do třetího stavu. První stav = duchovenstvo (kněz), druhý = šlechta (hrabě). Všichni ostatní – i bohatý měšťan – patřili do třetího.
✗Revoluce popravila Ludvíka XIV. – Krále Slunce.
✓Popraven byl Ludvík XVI. (1793).

Ludvík XIV. zemřel přirozeně už roku 1715. Ludvík XVI. vládl až od roku 1774 a doplatil i na dluhy svých předchůdců.

14. 7. 1789 pád Bastily – začátek revoluce. Příčiny: dluhy, nerovnost stavů, hlad, osvícenské myšlenky. Republika 1792, poprava Ludvíka XVI. 1793, teror Robespierra, 1799 Napoleon.

Fáze revoluce

O čem to je

Revoluce není jeden den. Je to řada kroků, kdy se moc přelévá z jedněch rukou do druhých. Ve Francii šla od krále přes umírněné k radikálům – a nakonec k jednomu generálovi.

Když si zapamatuješ pět fází, pochopíš i jiné revoluce. Často probíhají podobně.

Nové pojmy

Stavovská společnostSpolečnost rozdělená podle narození: 1. stav duchovenstvo, 2. stav šlechta, 3. stav měšťané a rolníci. Daně platil hlavně třetí stav.
Konstituční monarchieKrál zůstává, ale jeho moc omezuje ústava (nejvyšší zákon) a parlament.
RepublikaStát bez krále. O vládě rozhodují volení zástupci.
Jakobíni a terorJakobíni byli nejradikálnější revolucionáři. Teror = vláda strachu, kdy se popravuje bez řádného soudu.Vůdcem jakobínů byl Maximilien Robespierre.
Deklarace práv člověka a občanaProhlášení z roku 1789: lidé se rodí svobodní a rovní v právech. Má právo na svobodu, majetek a bezpečí.

Pět fází

1789 – pád Bastily (14. 7.), zrušení výsad, Deklarace práv člověka a občana.
1791 – první ústava. Francie je konstituční monarchií.
1792 – krále sesadili, vyhlášena republika.
1793–1794 – poprava Ludvíka XVI., jakobínský teror (Robespierre), gilotina.
1799 – moc přebírá generál Napoleon. Revoluce končí.

Příčiny a důsledky

PříčinyDůsledky
státní dluhykonec výsad šlechty a církve
daně platí jen 3. stavrovnost před zákonem
drahota a hladDeklarace práv člověka
osvícenské myšlenky, vzor USApoprava krále, republika

Vyzkoušej si to

Roztřiď kartičky do správného sloupce.

Proč revoluce skončila tím, že vládl jeden generál?
Po teroru a válkách s okolními králi lidé chtěli hlavně klid a pořádek. Napoleon byl úspěšný a oblíbený generál. Slíbil pořádek – a lidé ho přijali.
Seřaď: republika, Bastila, Napoleon, ústava.
Bastila (1789) → ústava (1791) → republika (1792) → Napoleon (1799). Pomůcka: nejdřív zboř, pak omez krále, pak bez krále, nakonec jeden vůdce.
✗Třetí stav = šlechta.
✓Třetí stav = měšťané a rolníci. Šlechta byla druhý stav.

Pořadí stavů: 1. duchovní (modlí se), 2. šlechta (bojuje), 3. ostatní (pracují a platí daně).

Monarchie → konstituční monarchie (1791) → republika (1792) → teror (1793–94) → Napoleon (1799). Heslo: Volnost, rovnost, bratrství.