Představ si, že v kostele, ve škole i na úřadě slyšíš jen jazyk, kterému nerozumíš. Tak to bylo na Moravě v 9. století – kněží kázali latinsky nebo německy.
Jeden moravský kníže to chtěl změnit. Jeho rozhodnutí dalo Slovanům první písmo a první knihy v jejich jazyce. Ruština, bulharština či srbština dodnes píšou písmem, které se z té doby vyvinulo.
Už v 7. století se Slované spojili pod franským kupcem Sámem proti kočovným Avarům. Velká Morava vznikla asi o 200 let později – kolem roku 833 ji založil kníže Mojmír I.
Právě proto je Rostislav pozval – chtěl kněze, kterým lidé rozumějí.
Slované přišli do našich zemí bez státu, jako spousta malých kmenů. Během 300 let se naučili spojit a vytvořit říši, se kterou musel počítat i franský král a byzantský císař.
Projdeme tu cestu: kdo Slovany vedl, proč se spojovali a proč Velká Morava zanikla.
Projdi osu. Kolik let je mezi Sámem a vznikem Velké Moravy?
| Událost | Proč | Co z toho |
|---|---|---|
| Sámova říše (7. st.) | obrana proti Avarům | první známý svaz Slovanů |
| vznik Velké Moravy | Mojmír I. spojil Moravu a Nitransko | silný stát mezi Franky a Byzancí |
| příchod věrozvěstů 863 | Rostislav chtěl vlastní církev a nezávislost na Francích | písmo, knihy, slovanská vzdělanost |
| zánik (asi 906) | spory po Svatoplukově smrti, útoky Maďarů | centrem Slovanů u nás se staly Čechy |
Oba byli kočovníci z východu, ale přišli v jiné době.