🕊️ Jiří z Poděbrad a Jagellonci

Husitský král

O čem to je

Po husitských válkách byla země rozdělená: jedni byli katolíci, druzí kališníci (husité). Jak vládnout lidem, kteří se ještě nedávno navzájem zabíjeli?

Odpověď hledal Jiří z Poděbrad – jediný český král, který nebyl z panovnického rodu. Vymyslel i plán na mír v celé Evropě, který připomíná dnešní spolupráci států.

Nové pojmy

Kališníci (utrakvisté)Umírnění husité, kteří přijímali pod obojí – chléb i víno z kalicha. Kompaktáta (1436) jim to povolila.
KatolíciKřesťané, kteří uznávali papeže a přijímali tradičně – jen chléb.
ŠlechticČlen vznešeného rodu s hrady a půdou. Jiří byl český šlechtic, pán z Poděbrad.
Zvolit králeKdyž nebyl dědic, krále vybrali stavové – šlechta a města na sněmu.

Příběh krok za krokem

Po husitských válkách vládli krátce Zikmund, jeho zeť Albrecht a pak Zikmundův vnuk Ladislav Pohrobek. Ten zemřel mladý a bez dědice.
Jiří z Poděbrad už předtím zemi spravoval jako zemský správce. 1458 ho stavové zvolili králem.
Byl kališník, ale vládl katolíkům i kališníkům. Proto „král dvojího lidu“.
Navrhl mírový svaz evropských panovníků: spory se měly řešit jednáním, ne válkou.
Papež mu nevěřil a prohlásil ho za kacíře. Uherský král Matyáš Korvín s ním proto válčil.
Jiří zemřel 1471. Aby zemi zajistil mír, doporučil za krále polského prince z rodu Jagellonců – Vladislava II.
Vladislav byl slabý, na vše říkal „bene“ (dobře) – „král Bene“. Moc převzala šlechta. Roku 1485 uzavřeli katolíci a kališníci Kutnohorský smír – rovnost obou vyznání.
1526 – jeho syn Ludvík padl u Moháče v boji s Turky. Na trůn pak přišli Habsburkové.
Proč je Jiřího mírový návrh zajímavý i dnes?
Chtěl, aby panovníci spory řešili společně u jednoho stolu. Je to podobná myšlenka jako dnešní OSN nebo Evropská unie.
Proč stavové nevolili krále z ciziny?
Nebyl vhodný dědic. A Jiří zemi už úspěšně spravoval, znal ji a byl uznávaný kališníky i částí katolíků.
✗„Král dvojího lidu“ znamená, že vládl Čechům a Moravanům.
✓Znamená, že vládl dvěma náboženským skupinám – katolíkům a kališníkům.

Po husitství byla země rozdělená podle víry, ne podle území.

Jiří z Poděbrad (zvolen 1458) = král dvojího lidu, katolíků i kališníků. Navrhl mírový svaz panovníků. Po něm přišli Jagellonci.

Jagellonci

O čem to je

Když je král slabý, moc převezmou ti, kdo jsou silní. Tohle se stalo v Čechách na konci 15. století – a mělo to dopad na příštích sto let.

Podíváme se na dobu od Jiřího z Poděbrad po rok 1526, kdy na český trůn přišli Habsburkové. Uvidíš, proč se to stalo.

Nové pojmy

Jiří z PoděbradČeský šlechtic, kališník (umírněný husita), zvolený králem 1458. „Král dvojího lidu“ – vládl katolíkům i kališníkům.
JagellonciPanovnický rod z Polska. V Čechách vládli 1471–1526, od 1490 i v Uhrách.
StavovéŠlechta a města, kteří na sněmu rozhodovali s králem o zemi.
Osmanští TurciMocná muslimská říše, která dobyla Konstantinopol (1453) a postupovala do Evropy.

Vyzkoušej si to

Projdi osu. U každého roku si řekni, kdo v tu dobu vládl.

  • 1458 Jiří z Poděbrad králem
  • 1471 Vladislav II. Jagellonský
  • 1485 Kutnohorský smír
  • 1500 Vladislavské zřízení zemské
  • 1526 Moháč, Habsburkové

Co se dělo

  • Vladislav II. byl mírný a nerozhodný. Na vše říkal „bene“ (latinsky „dobře“) – proto „král Bene“.
  • 1485 – Kutnohorský náboženský smír: katolíci i kališníci si byli rovni a nikdo neměl být pronásledován pro víru.
  • 1500 – Vladislavské zřízení zemské: zákon, který dal velkou moc šlechtě.
  • Na Pražském hradě vznikl obří Vladislavský sál.
  • 1526 – Vladislavův syn Ludvík padl v bitvě u Moháče s Turky. Neměl dědice.
  • Stavové zvolili králem Ferdinanda I. Habsburského.
Proč se po Moháči volil Habsburk?
Ludvík zemřel bez dědice. Ferdinand byl švagr Ludvíka a Habsburkové byli dost silní, aby pomohli proti Turkům.
Kdo měl za Jagellonců v zemi hlavní slovo a proč?
Šlechta. Králové pobývali často v Uhrách a byli slabí, takže si šlechta brala moc a potvrdila ji zákonem (1500).
✗„Král Bene“ byl Jiří z Poděbrad.
✓„Král Bene“ byl Vladislav II. Jagellonský. Jiří byl „král dvojího lidu“.

Jiří byl rázný a sám rozhodoval. Vladislav na vše jen přikývl „bene“.

Jagellonci (1471–1526): slabí králové, silná šlechta. 1485 Kutnohorský smír. 1526 Ludvík padl u Moháče – na trůn přišli Habsburkové.