V novinách čteš: Most byl postaven v roce 1990. Kdo ho postavil? Nevíme. A vlastně nás to nezajímá – důležitý je most.
Čeština umí stejnou událost říct dvěma způsoby: buď je v popředí ten, kdo děj dělá, nebo to, s čím se něco děje. Tomu se říká slovesný rod. Hodí se to hlavně ve zprávách, návodech a odborných textech.
| Rod | Jak se tvoří | Věta |
|---|---|---|
| činný | obyčejný tvar slovesa | Petr napsal dopis. |
| trpný opisný | být + příčestí trpné | Dopis byl napsán. |
| trpný zvratný | sloveso + se | Dopisy se píšou perem. |
Pozor: ne každé se znamená trpný rod. Petr se myje – Petr sám něco dělá (myje sebe). To je činný rod. Trpný zvratný je jen tehdy, když podmět děj nedělá: Tráva se seká (tráva sama nic neseká).
Petr děj dělá sám. Trpný rod je jen tehdy, když podmět děj nedělá.
Představ si fotku z fotbalu. Můžeš ji popsat dvakrát: Brankář chytil míč. nebo Míč byl chycen brankářem. Situace je stejná, jen se díváš z jiné strany – jednou od brankáře, jednou od míče.
Těm dvěma pohledům se říká rod činný a rod trpný. Patří mezi vlastnosti slovesa, stejně jako čas nebo osoba. Naučíš se je poznat a převádět jeden na druhý.
Klepni na kartu. Nejdřív zkus větu převést sám, pak se podívej.
Trpný rod jde udělat i kratší cestou: místo být + příčestí použiješ se. Píseň je zpívána = Píseň se zpívá. Prvnímu říkáme opisný, druhému zvratný trpný rod.
Ten, kdo děj udělal, je v trpném rodě v 7. pádě (kým?). Petrovi je 3. pád.