🔄 Pohyby Země

S baterkou

O čem to je

Ráno vyjde Slunce, večer zapadne. V létě je teplo a dlouhé dny, v zimě zima a brzy tma. Proč? Protože se Země pořád hýbe – a to dvěma různými způsoby.

Tohle si můžeš vyzkoušet doma s baterkou a míčem. Baterka bude Slunce, míč Země.

Nové pojmy

Zemská osaMyšlená tyč, která prochází Zemí od severního pólu k jižnímu. Kolem ní se Země točí.Jako špejle napíchnutá skrz jablko, kterým otáčíš.
Otáčení (rotace)Točení Země kolem vlastní osy – jako káča.Jedna celá otočka trvá 24 hodin = jeden den.
OběhCesta Země kolem Slunce po velkém kruhu (přesněji oválu).Jeden celý oběh trvá asi 365 dní = jeden rok.

Pokus 1: den a noc

Ve tmavém pokoji posviť baterkou na míč.
Strana míče k baterce je světlá – tam je den.
Odvrácená strana je tmavá – tam je noc.
Pomalu míčem otáčej. Každé místo se dostane do světla a pak zase do tmy.

Země se točí ze západu na východ. Proto nám se zdá, že Slunce vychází na východě a zapadá na západě. Ve skutečnosti se nehýbe Slunce, ale my.

Kde vychází Slunce dřív – v Praze, nebo v Londýně?
Země se točí k východu. Praha leží víc na východ než Londýn, takže se do slunečního světla „otočí“ dřív. Slunce vychází dřív v Praze.

Pokus 2: roční období

Teď míč nakloň (asi jako ručičku hodin na „jednu“) a obcházej s ním kolem baterky. Náklon nech stále stejným směrem.

Sklon osyZemská osa není svislá, je nakloněná asi o 23,5°. Míří pořád stejným směrem – k Polárce.

Když je naše severní polovina Země nakloněná ke Slunci, svítí na nás Slunce zvysoka a dlouho – je léto. Když je odkloněná, svítí nízko a krátce – je zima.

SlunovratDen, kdy je Slunce v poledne nejvýš (letní) nebo nejníž (zimní) za celý rok.Letní slunovrat kolem 21. června = nejdelší den. Zimní kolem 21. prosince = nejkratší den.
RovnodennostDen, kdy je den a noc skoro stejně dlouhé – 12 a 12 hodin – na celé Zemi.Jarní kolem 21. března, podzimní kolem 23. září.
  1. jarní rovnodennost (kolem 21. 3.) – začíná jaro
  2. letní slunovrat (kolem 21. 6.) – začíná léto
  3. podzimní rovnodennost (kolem 23. 9.) – začíná podzim
  4. zimní slunovrat (kolem 21. 12.) – začíná zima

Klepej na kroky a sleduj, jak se během jednoho oběhu vystřídají všechna čtyři období.

✗V létě je teplo, protože je Země blíž ke Slunci.
✓V létě je teplo, protože je naše polovina Země nakloněná ke Slunci.

Vzdálenost se během roku mění jen málo. Země je Slunci dokonce nejblíž na začátku ledna – a u nás je zima.

Otáčení kolem osy (24 h) = den a noc. Oběh kolem Slunce (asi 365 dní) + skloněná osa = roční období.

Rok kolem Slunce

O čem to je

Kalendář, narozeniny, prázdniny – to všechno se řídí tím, jak Země putuje kolem Slunce. Jeden okruh je jeden rok.

Projdeme dva pohyby Země jeden po druhém: co dělají, jak dlouho trvají a co z nich plyne pro náš život.

Nové pojmy

Zemská osaMyšlená přímka skrz Zemi od severního k jižnímu pólu (nejsevernější a nejjižnější bod Země).
RotaceOtáčení Země kolem její osy.
OběhPohyb Země kolem Slunce po stálé dráze.
PolokoulePolovina Země. Rovník (pomyslná čára kolem středu Země) ji dělí na severní polokouli (tam jsme my) a jižní (např. Austrálie).

Pohyb 1: rotace

RotaceOběh
Co se dějeZemě se točí kolem osyZemě obíhá kolem Slunce
Jak dlouho24 hodin365 dní a asi 6 hodin
Následekden a nocroční období (spolu se sklonem osy)

Země se při rotaci točí ze západu na východ. Proto Slunce vychází na východě.

Pohyb 2: oběh a sklon osy

Osa je skloněná asi o 23,5°. Během oběhu je proto k Slunci natočená jednou severní, jindy jižní polokoule.

Polokoule nakloněná ke Slunci: Slunce je vysoko, paprsky dopadají strmě a den je dlouhý → léto.
Polokoule odkloněná: Slunce je nízko, paprsky dopadají šikmo a den je krátký → zima.
Mezi tím jsou jaro a podzim.
Na jižní polokouli je to opačně: když máme léto, je v Austrálii zima.
Datum (přibližně)JevZačíná
21. březnajarní rovnodennost – den = nocjaro
21. červnaletní slunovrat – nejdelší denléto
23. zářípodzimní rovnodennost – den = nocpodzim
21. prosincezimní slunovrat – nejkratší denzima

Klepej na kroky cyklu a projdi celý rok.

  1. jaro – 21. března rovnodennost
  2. léto – 21. června slunovrat
  3. podzim – 23. září rovnodennost
  4. zima – 21. prosince slunovrat

Přestupný rok

Přestupný rokRok, který má 366 dní – přidáme 29. února.Roky 2024 a 2028 jsou přestupné.
Proč přidáváme 29. února?
Oběh trvá 365 dní a asi 6 hodin. Kalendář má jen 365 dní, takže každý rok zbývá 6 hodin. Za 4 roky: 4 · 6 h = 24 h = jeden celý den. Ten přidáme jako 29. února.
V Česku je 21. června. Jaké roční období začíná v Austrálii?
Austrálie je na jižní polokouli, tam je to opačně. U nás začíná léto, v Austrálii zima.
✗Den a noc se střídají, protože Země obíhá kolem Slunce.
✓Den a noc způsobuje rotace – otáčení Země kolem osy.

Oběh trvá celý rok. Den a noc se střídají každých 24 hodin, a to je doba jedné otočky.

Rotace (24 h) dává den a noc. Oběh (365 dní a 6 h) se skloněnou osou dává roční období. Každý 4. rok je přestupný – má 366 dní.
🌍Země ve vesmíru🗺️Glóbus a mapa