🍄 Houby a lišejníky

Stavba houby

O čem to je

V lese najdeš hřib a myslíš si, že máš v ruce celou houbu. Omyl! Utrhl jsi jen malý kousek. Většina houby zůstala schovaná v zemi.

Houby nejsou rostliny ani zvířata. Jsou samostatná skupina organismů. Naučíš se, jak je houba postavená, čím se živí a jak se množí.

Nové pojmy

HoubySamostatná skupina organismů. Nejsou zelené, nemají chlorofyl (zelené barvivo rostlin), takže si nedokážou vyrobit potravu ze světla. Živí se hotovými látkami z okolí.Hřib, plíseň na chlebu i kvasinky v těstě jsou houby.
Podhoubí (mycelium)Hlavní část houby. Je to síť velmi tenkých vláken v půdě nebo ve dřevě. Vláknům se říká hyfy.Když zvedneš kus tlejícího dřeva, často uvidíš bílé chomáčky – to je podhoubí.
PlodniceČást houby nad zemí, kterou sbíráme. Skládá se z klobouku a třeně (nožičky). Slouží k rozmnožování.
VýtrusyNepatrná zrníčka, kterými se houby rozmnožují. Vznikají na spodní straně klobouku a roznáší je vítr.Polož klobouk na papír přes noc – ráno uvidíš obrazec z výtrusů.

Houba jako jabloň pod zemí

Představ si jabloň zahrabanou v zemi tak, že ven čouhají jen jablka. Podhoubí je ta jabloň, plodnice jsou jablka. Když plodnici utrhneš, podhoubí žije dál a příští rok vytvoří nové plodnice.

Vyzkoušej si to

Otoč karty a zkus si před otočením říct, co pojem znamená.

  • podhoubí – síť vláken (hyf) v půdě
  • plodnice – klobouk + třeň, tvoří výtrusy
  • výtrusy – drobné částice k rozmnožování
  • mykorhiza – soužití houby s kořeny stromu
MykorhizaSpolupráce houby a stromu. Vlákna podhoubí obalí kořeny stromu. Houba dává stromu vodu a minerální látky, strom dává houbě cukr.Hřib smrkový roste nejčastěji pod smrky – je se smrkem „kamarád“.
Proč roste hřib vždy u stejného druhu stromu?
Hřib žije v mykorhize s kořeny stromu. Podhoubí je propojené s kořeny. Bez svého stromu by hřib nedostal cukr, a tak plodnice vyrůstají poblíž.
Proč se houby nemusí sbírat „i s kořenem“?
Houba nemá kořen. Pod zemí je podhoubí. Plodnici stačí opatrně vykroutit nebo uříznout, podhoubí zůstane a dál roste.
✗Houby jsou rostliny, protože rostou ze země.
✓Houby jsou samostatná skupina organismů.

Nemají chlorofyl a nefotosyntetizují. Živí se hotovými látkami, podobně jako živočichové.

Houba = podhoubí z vláken (hlavní část) + plodnice (klobouk a třeň). Rozmnožuje se výtrusy. Nemá chlorofyl, živí se hotovými látkami.

Rozděl a poznej

O čem to je

Houby na talíři jsou dobrota. Jedna špatná houba ale může zabít. Proto musíš houby znát, nebo je vůbec nesbírat.

Houby nejsou jen v lese. Plíseň na chlebu, kvasinky v těstě i lék penicilin – to všechno souvisí s houbami. A existuje i zvláštní „spolek“ houby s řasou: lišejník.

Nové pojmy

HoubyOrganismy, které nejsou rostliny ani živočichové. Nemají zelené barvivo chlorofyl, a tak se živí hotovými látkami, třeba z tlejícího listí.
PlodniceČást houby, kterou vidíš nad zemí – klobouk a třeň. Pod zemí je síť vláken, podhoubí.
PlísněDrobné houby, které tvoří chlupatý povlak, třeba na starém chlebu. Kazí potraviny.
KvasinkyJednobuněčné houby – každá je jen jedna buňka. Pomáhají kynout těstu a vyrábět pivo.

Jedlé a jedovaté

Zkus roztřídit houby. Jestli si nejsi jistý, je to dobrá lekce: v lese nikdy nesbírej houbu, kterou bezpečně neznáš.

Muchomůrka zelená je naše nejjedovatější houba. Otrava jí často končí smrtí. Má zelenavý klobouk, bílé lupeny a na spodu třeně blanitou pochvu.

Houby, které pomáhají

  • kvasinky – kynutí těsta, výroba piva a vína,
  • štětičkovec – plíseň, ze které se vyrábí lék penicilin (antibiotikum),
  • houby v půdě – rozkládají listí a dřevo na živiny.

Lišejník – houba a řasa spolu

SymbiózaSoužití dvou organismů, ze kterého mají užitek oba.
LišejníkOrganismus, který vznikl symbiózou houby a řasy (nebo sinice). Houba dává vodu a úkryt, řasa vyrábí fotosyntézou živiny.Šedozelené nebo žluté povlaky na kůře stromů a na kamenech.
Na stromech ve městě nejsou lišejníky, na horách jich je spousta. Co to prozrazuje?
Lišejníky jsou citlivé na znečištěný vzduch. Kde rostou, je vzduch čistý. Ve městě je vzduch horší, proto tam chybí.
Proč těsto s droždím v teple „vyroste“?
Droždí jsou kvasinky. V teple se živí cukrem a vytvářejí plyn (oxid uhličitý). Bublinky plynu těsto nafouknou.
✗Muchomůrka je jedovatá jen ta červená s tečkami.
✓Nejjedovatější je muchomůrka zelená – nenápadná, zelenavá, bez teček.

Barevná muchomůrka červená je známá, ale nejvíc smrtelných otrav způsobí právě zelená.

Neznámé houby nesbírej. Kvasinky a plísně jsou také houby. Lišejník = symbióza houby a řasy, roste jen v čistém vzduchu.
🦠Viry a bakterie💧Řasy a prvoci