📅 Čas a kalendář

Proč přestupný rok

O čem to je

Některé děti mají narozeniny 29. února – a slaví je „doopravdy“ jen jednou za čtyři roky. Proč ten den v kalendáři někdy je a někdy není?

Odpověď je ve vesmíru. Pochopíš, jak vznikl náš kalendář a proč je takový, jaký je.

Nové pojmy

Oběh ZeměZemě krouží kolem Slunce. Jedno celé kolečko trvá zhruba rok.
KalendářZpůsob, jak rozdělit čas na dny, měsíce a roky, aby se všichni domluvili na datu.
Přestupný rokRok, který má o jeden den víc – 366 dní. Navíc je v něm 29. února.

Problém se 6 hodinami

Země oběhne Slunce za 365 dní a skoro 6 hodin. Kalendářní rok ale musí mít celé dny. Co s těmi 6 hodinami?

Rok 1: zbude skoro 6 hodin navíc.
Rok 2: zbývá už skoro 12 hodin.
Rok 3: skoro 18 hodin.
Rok 4: skoro 24 hodin = celý den. Ten přidáme jako 29. února.

Klikej na kroky a sleduj, jak se po čtyřech letech kolečko opakuje.

  1. rok 1: 365 dní
  2. rok 2: 365 dní
  3. rok 3: 365 dní
  4. rok 4: 366 dní (přestupný)

Jemné doladění

Těch „skoro 6 hodin“ je ve skutečnosti asi 5 hodin 49 minut. Přidávat každý 4. rok celý den je tedy trochu moc. Za 400 let by se nasbírali asi 3 dny navíc.

Proto platí výjimka: roky dělitelné 100 přestupné nejsou – kromě těch, které jsou dělitelné 400. Rok 1900 nebyl přestupný, rok 2000 byl.

Kdo kalendář vymyslel

Juliánský kalendářKalendář s přestupným rokem každé 4 roky. Zavedl ho římský vládce Julius Caesar před více než 2 000 lety.
Gregoriánský kalendářOpravený kalendář s výjimkou pro roky dělitelné 100. Zavedl ho papež Řehoř XIII. v roce 1582. Používáme ho dodnes.
Je rok 2028 přestupný?
2028 : 4 = 507, dělí se beze zbytku. Není dělitelný 100, takže výjimka neplatí. Ano, je přestupný.
Byl rok 1900 přestupný?
1900 se dělí 4, ale také 100. Dělitelný 400 není (1900 : 400 = 4,75). Proto přestupný nebyl.
✗Přestupný rok je kvůli tomu, aby byl únor delší.
✓Přestupný rok dorovnává čas, o který je oběh Země delší než 365 dní.

Bez přestupných let by se kalendář posouval proti ročním obdobím – za 100 let skoro o měsíc.

Země oběhne Slunce za 365 dní a skoro 6 hodin. Proto má každý 4. rok 366 dní (29. února). Používáme gregoriánský kalendář z roku 1582.

Počítání let

O čem to je

V dějepise uslyšíš „19. století“ nebo „roku 46 př. n. l.“. Abys v tom měl jasno, musíš vědět, jak se roky počítají a jak se z roku pozná století.

Naučíš se to krok za krokem a vyzkoušíš si to na příkladech.

Nové pojmy

LetopočetZpůsob číslování let od nějaké důležité události. My počítáme roky od narození Ježíše Krista.
n. l.Zkratka „našeho letopočtu“ – roky po narození Krista. Obvykle se nepíše.Rok 2025 = 2025 n. l.
př. n. l.Zkratka „před naším letopočtem“ – roky před narozením Krista. Počítají se pozpátku.Rok 100 př. n. l. byl dřív než rok 50 př. n. l.
Století a tisíciletíStoletí = 100 let. Tisíciletí = 1 000 let.
Přestupný rokRok s 366 dny – navíc má 29. února. Bývá každé 4 roky, protože Země oběhne Slunce za 365 dní a skoro 6 hodin.

Žádný rok 0

Po roce 1 př. n. l. následuje rovnou rok 1 n. l. Rok 0 neexistuje. Proto začíná každé století rokem s jedničkou na konci.

Jak určit století

Vezmi rok, třeba 1848.
Uber 1 → 1847.
Odeber poslední dvě číslice → 18.
Přidej 1 → 19. století.
stoletíroky
1. století1–100
19. století1801–1900
20. století1901–2000
21. století2001–2100

Kalendáře v dějinách

Prohlédni si osu. Všimni si, že první událost je ještě před naším letopočtem.

  • -46 Julius Caesar zavádí juliánský kalendář
  • 525 Návrh počítat roky od narození Krista
  • 1582 Papež Řehoř XIII. zavádí gregoriánský kalendář
  • 1584 Gregoriánský kalendář v Čechách

Juliánský kalendář přidával přestupný den moc často, a tak se do roku 1582 opozdil o 10 dní. Řehoř XIII. těch 10 dní vynechal: po 4. říjnu 1582 hned následoval 15. říjen.

Ve kterém století je rok 1348?
1348 − 1 = 1347 → bez posledních dvou číslic 13 → +1 = 14. století.
Kolik let uplynulo od roku 50 př. n. l. do roku 50 n. l.?
Do roku 1 př. n. l. je to 49 let, pak 50 let do roku 50 n. l. Rok 0 nebyl, takže 99 let (ne 100).
✗21. století začalo 1. 1. 2000.
✓21. století začalo 1. 1. 2001.

Rok 0 neexistuje, proto 1. století skončilo rokem 100 a 20. století rokem 2000.

Roky počítáme od narození Krista; rok 0 neexistuje. Století = 100 let, 19. století = 1801–1900. Dnes platí gregoriánský kalendář.