📜 Čas a historické prameny

Jako detektiv

O čem to je

Detektiv nebyl u zločinu, a přesto zjistí, co se stalo. Pomůžou mu otisky, svědci a stopy. Historik to má stejně: nikdo z nás nežil v době Karla IV., a přesto o ní víme hodně.

Dějepis zkoumá, jak lidé žili dřív, a hledá, proč se věci staly. Díky tomu lépe rozumíme dnešku – proč mluvíme česky, proč máme demokracii nebo proč slavíme svátky.

Nové pojmy

Historie (dějiny)Všechno, co se stalo v minulosti lidí. A také věda, která to zkoumá.
HistorikVědec, který zkoumá minulost – čte staré texty, porovnává je a skládá z nich příběh.
Historický pramenCokoli, co nám o minulosti něco poví. Je to „stopa“, ze které historik čte.Starý hrnec, kronika, fotka, pověst babičky.
ArcheologVědec, který kope v zemi a hledá věci po dávných lidech.

Čtyři druhy pramenů

DruhCo to jePříklad
hmotnývěc, kterou vzali lidé do rukynástroj, mince, hrob, hrad
písemnýněco napsanéhokronika, listina, dopis
obrazovýobrázekjeskynní malba, fotografie
ústnívyprávěnípověst, vzpomínky pamětníka

Vyzkoušej si to

Roztřiď stopy. Ptej se: je to věc, nebo je to napsané?

Archeolog najde v hrobě železný meč a mince s obrazem krále. Co z toho pozná?
Že tu žili lidé, kteří uměli zpracovat železo. Podle krále na minci zjistí, kdy asi hrob vznikl.
Proč historik nevěří jen jedné kronice?
Kronikář mohl něco přikrášlit nebo psát tak, jak chtěl jeho pán. Historik proto porovnává více pramenů.

Kdy se to stalo

Aby historik věděl, co bylo dřív, potřebuje počítat roky. Počítáme je od narození Ježíše Krista: co bylo potom, je n. l. (našeho letopočtu), co bylo předtím, je př. n. l. (před naším letopočtem).

✗Historický pramen je pramen vody u hradu.
✓Historický pramen je jakákoli stopa z minulosti – věc, text, obrázek nebo vyprávění.

Slovo „pramen“ tu znamená zdroj – odkud „vyvěrají“ informace, jako voda z pramene.

Pramen = cokoli, co nám o minulosti něco poví: hmotný, písemný, obrazový, ústní. V zemi je hledají archeologové.

Na časové ose

O čem to je

Když si s kamarádem domluvíš schůzku, musíte se shodnout na čase. Lidé v dějinách se také museli shodnout, od kdy budou počítat roky. Jinak by nikdo nevěděl, co bylo dřív.

Naučíš se číst letopočty, počítat století a orientovat se na časové ose. Bez toho se v dějepise neobejdeš.

Nové pojmy

Historický pramenJakákoli stopa z minulosti – věc (hmotný), text (písemný), obrázek (obrazový), vyprávění (ústní). Podle pramenů historici zjišťují, co se stalo a kdy.
LetopočetZpůsob počítání let. My počítáme od narození Ježíše Krista.
n. l. a př. n. l.n. l. = našeho letopočtu (po narození Krista). př. n. l. = před naším letopočtem.Řím byl podle pověsti založen 753 př. n. l. Karel IV. se narodil 1316 n. l.
Století100 let za sebou. 1. století jsou roky 1–100, 14. století roky 1301–1400.
Časová osaČára, na které jsou události seřazené podle času. Vlevo starší, vpravo novější.

Vyzkoušej si to

Prohlédni si osu. Vlevo je 753 př. n. l., vpravo od něj 44 př. n. l. Větší číslo před n. l. leží dál v minulosti.

  • -753 založení Říma (pověst)
  • -44 smrt Caesara
  • 1 rok 1 n. l.
  • 476 konec Západořímské říše

Pravidla

  • Před n. l. se roky počítají pozpátku – k nule ubývají.
  • Rok 0 neexistuje. Po roce 1 př. n. l. hned následuje rok 1 n. l.
  • Století zjistíš: odeber poslední dvě číslice a přičti 1. (Pozor na roky končící 00.)
Rok 1348 → odeber „48“ → zbude 13.
13 + 1 = 14. století.
Kontrola: 14. století jsou roky 1301–1400. 1348 tam patří.
Co bylo dřív: 500 př. n. l., nebo 300 př. n. l.?
500 př. n. l. Před n. l. je větší číslo dávněji – od 500 do narození Krista zbývalo víc let.
Kolik let uplynulo od 44 př. n. l. do roku 56 n. l.?
Od 44 př. n. l. do narození Krista je 44 let, pak dalších 56. Protože rok 0 neexistuje, odečteme 1: 44 + 56 − 1 = 99 let.
✗Rok 1348 patří do 13. století, protože začíná na 13.
✓Rok 1348 patří do 14. století.

První století byly roky 1–100. Když skončí 13 celých stovek, běží už čtrnáctá.

Roky počítáme od narození Krista. Před n. l. je větší číslo starší. Rok 0 neexistuje. Století = 100 let, rok 1348 je 14. století.
🪨Doba kamenná