Řekni objet a oběd. Zní skoro stejně: „objet“, „objed“. A přesto jedno píšeme s bje a druhé s bě.
Rozdíl je ve stavbě slova. Kde se potkají dva díly, je šev – a právě tam se píše bje nebo vje. Podobně u mě a mně rozhoduje, z čeho slovo vzniklo.
Ve slovech píšeme mně jen tehdy, když je mn v příbuzném slově: zapomenout → zapomněl, jemný → jemně. Jinde mě: město, měsíc, změna.
Příbuzné slovo je zapomenout – je v něm m-n. Proto mně.
„Pojď ke mně.“ „Nikdo mě neviděl.“ Obě slova znějí stejně – „mňe“. Ale znamenají něco jiného, a tak se jinak píšou.
Naučíš se jednoduchý trik s tebe/tobě. A zopakuješ si i bje/vje.
| píšu | kdy | příklad |
|---|---|---|
| mě | běžně ve slovech | město, měsíc, změna |
| mně | ve slově, kde je v příbuzném slově mn | zapomněl (zapomenout), jemně (jemný) |
| mě | zájmeno 2. a 4. pád (tebe) | bez mě, vidíš mě |
| mně | zájmeno 3. a 6. pád (tobě) | dej mně, o mně |
Řekni to tobě – sedí tobě, je to 3. pád. Proto mně.