Česky uděláš otázku jen hlasem: „Hraješ fotbal?“ A zápor jen předponou: „Nehraju.“ Angličtina to tak jednoduše neumí – potřebuje pomocníka.
Ten pomocník se jmenuje do (u he, she, it does). Když ho zvládneš, zeptáš se kohokoli na jeho zvyky a řekneš, co nedělá.
Otázka: Do postavíš na začátek. You like tea. → *Do you like tea?* = Máš rád čaj?
Zápor: don’t (do not) postavíš před sloveso. I like tea. → I don’t like tea. = Nemám rád čaj.
Pamatuješ hadí -s u he, she, it (she plays)? V otázce a záporu si to -s vezme pomocník: z do je does.
A protože -s už má does, sloveso je bez -s: She plays. → *Does she play? → She doesn’t play.*
Přečti si větu a v hlavě z ní udělej otázku nebo zápor. Pak klepni na kartičku.
-s už je v doesn’t. Sloveso za ním je vždy bez -s – jinak by tam bylo dvakrát.
Představ si, že děláš rozhovor se spolužákem pro školní časopis: „Hraješ na nějaký nástroj? Má tvoje sestra psa?“ Potřebuješ otázky – a odpovědi typu „ne, nehraju“.
Tady máš všechno v jedné tabulce a přesný postup, jak větu poskládat.
| I / you / we / they | he / she / it | |
|---|---|---|
| Kladně | I play | she plays |
| Zápor | I don’t play | she doesn’t play |
| Otázka | Do you play? | Does she play? |
| Krátce | Yes, I do. / No, I don’t. | Yes, she does. / No, she doesn’t. |
Doplň do / does / don’t / doesn’t nebo správný tvar slovesa.
U he, she, it je pomocník vždy does, ne do.