💧 Neživá příroda: voda a vzduch

Podmínky života

O čem to je

Astronauti, kteří letí do vesmíru, si musí vzít vzduch, vodu, jídlo a teplé prostředí. Bez toho by nepřežili ani hodinu.

Na Zemi to všechno máme zadarmo – díky neživé přírodě. V tomto tématu zjistíš, co všechno život potřebuje a proč jsou voda a vzduch tak důležité.

Nové pojmy

Živá přírodaVšechno, co žije: rostliny, houby, živočichové a lidé. Dýchají, přijímají potravu, rostou, rozmnožují se a umírají.strom, žába, houba, člověk
Neživá přírodaČásti přírody, které nežijí: neumějí růst ani se rozmnožovat.kámen, voda, vzduch, písek, Slunce
Podmínky životaVěci, bez kterých žádný organismus nepřežije.vzduch, voda, světlo, teplo, půda

Vyzkoušej si to

Roztřiď: patří to do živé, nebo neživé přírody?

Pět podmínek života

  • vzduch – k dýchání
  • voda – tvoří velkou část každého těla
  • světlo – rostliny z něj vyrábějí potravu
  • teplo – v mrazu by život ustrnul
  • půda – rostou v ní rostliny, které živí zvířata

Vzduch

PlynLátka, která nemá tvar a rozptýlí se do celého prostoru. Často je neviditelná.vzduch, pára

Vzduch je směs plynů. Nejvíc je v něm dusíku. K dýchání potřebujeme kyslík. Podívej se, kolik je kterého plynu.

Proč rostlina ve sklepě bez okna uhyne, i když ji zaléváš?
Chybí jí světlo – jedna z podmínek života. Bez světla si rostlina nevyrobí potravu.
Co není podmínkou života: voda, světlo, hluk, nebo teplo?
Voda, světlo a teplo život potřebuje. Hluk ne – bez něj se žít dá.
✗Vzduch je hlavně kyslík.
✓Ve vzduchu je nejvíc dusíku (asi 78 %), kyslíku jen asi 21 %.

Dýcháme kyslík, a proto si myslíme, že ho je nejvíc. Ale dusíku je skoro čtyřikrát víc.

Podmínky života: vzduch, voda, světlo, teplo a půda. Vzduch je směs plynů – nejvíc dusíku, k dýchání potřebujeme kyslík.

Voda dokola

O čem to je

Voda, kterou dnes piješ, mohla před tisíci lety padat jako sníh na hory nebo plavat v moři. Voda na Zemi totiž nevzniká ani nemizí – pořád jen putuje.

Když pochopíš, jak voda mění podobu a kam putuje, pochopíš i déšť, mraky, mlhu a námrazu.

Tři podoby vody

SkupenstvíPodoba látky: pevné (drží tvar), kapalné (teče) nebo plynné (rozptýlí se do vzduchu).led – voda – pára
SkupenstvíPříklad
pevnéled, sníh
kapalnévoda v řece, déšť
plynnévodní pára
Tání a tuhnutíTání: pevná látka se mění v kapalinu. Tuhnutí (u vody mrznutí): kapalina se mění v pevnou látku.Sníh taje, louže zamrzá.
Vypařování a varVypařování: kapalina se mění v plyn. Když se voda zahřeje na 100 °C, vypařuje se bouřlivě – vře.Louže vysychá, voda v hrnci vře.

Voda mrzne při 0 °C a vře při 100 °C.

Koloběh vody

Klepej a sleduj cestu vody.

  1. Slunce ohřeje vodu – vypařuje se
  2. Pára stoupá a tvoří mraky
  3. Z mraků padá déšť a sníh
  4. Voda teče řekami do moře
SrážkyVoda, která padá z mraků na zem: déšť, sníh, kroupy.Včera spadlo hodně srážek.
Ráno je na trávě jinovatka, v poledne je tráva mokrá a večer suchá. Co se stalo?
Jinovatka je led (pevné). V poledne roztála na vodu (kapalné). Odpoledne se voda vypařila (plynné).
Seřaď koloběh: déšť, voda v řece, výpar z moře, mraky.
výpar z moře → mraky → déšť → voda v řece – a pak znovu do moře.
✗Bílá „pára“ nad hrncem je vodní pára.
✓Skutečná vodní pára je neviditelná. Bílý obláček jsou drobounké kapičky vody.

Pára se nad hrncem ochladí a změní zpátky na malé kapky – ty už vidíme. Stejně vznikají mraky.

Voda má tři skupenství: led, voda, pára. Mrzne při 0 °C, vře při 100 °C. V přírodě koluje: výpar → mraky → srážky → řeky → moře.
🪨Horniny, nerosty a půda