Tělo drží pohromadě kostra. Bez ní by se zhroutilo. Věta má taky kostru – dvě slova, která jsou nejdůležitější.
Když kostru najdeš, rozumíš větě: víš, kdo něco dělá a co dělá. Později podle ní budeš psát i správné koncovky (děti si hrály).
V sešitě podmět podtrháváme jednou čarou, přísudek dvěma čarami.
Ve větě Malý pes hlasitě štěká na pošťáka jsou malý, hlasitě, na pošťáka jen ozdoby. Kostra zůstane: pes štěká.
Podmět nepoznáš podle místa ve větě. Zeptej se: kdo nás vzbudil? Budík.
Najít podmět a přísudek je jako najít dva hlavní hrdiny pohádky. Ostatní postavy jsou jen kolem nich.
Nejjistější je začít přísudkem. Sloveso se ve větě hledá snadno – a podle něj pak najdeš podmět.
Vyber přísudek, který se k podmětu hodí.
Podmět je ten, kdo něco dělá. Přísudek říká, co dělá.