🔨 Řemesla dříve a dnes

Procházka vsí

O čem to je

Rozhlédni se kolem sebe: stůl, hrnek, boty, košík na houby. Dnes je většinou koupíme v obchodě. Dříve je někdo vyrobil vlastníma rukama, kousek po kousku.

Vydáme se na procházku starou vesnicí. Nakoukneme do dílen a uvidíme, kdo co vyrábí a čím. Pak pochopíš, odkud se věci kolem tebe berou.

PovoláníPráce, kterou člověk dělá, aby uživil sebe a svou rodinu.Rolník, pastýř, pekař nebo lékař – to všechno jsou povolání.

Nejstarší povolání

Úplně první lidé lovili zvěř, rybařili a sbírali plody, kořínky a houby. Později se naučili chovat zvířata – stali se z nich pastýři. A naučili se obdělávat pole – stali se z nich rolníci.

Když bylo dost jídla, nemusel každý chodit na pole. Někdo se věnoval jen výrobě věcí. Tak vznikla řemesla.

ŘemesloPráce, při které člověk šikovnýma rukama a nástroji vyrábí nebo opravuje věci.Kovářství, hrnčířství, ševcovství.

ŘemeslníkČlověk, který dělá nějaké řemeslo. Pracuje v dílně, tedy v místnosti se svými nástroji.Kovář, hrnčíř, švec.

NástrojVěc, která pomáhá při práci.Kladivo, pila, jehla, nůž.

U kováře

Už z dálky slyšíš: cink, cink, cink! V kovárně hoří výheň – ohniště, do kterého se fouká vzduch měchem. Kovář do ohně vloží kus železa. Železo zčervená a změkne.

Kovář ho vezme kleštěmi a položí na kovadlinu – těžký železný špalek. Buší do něj kladivem a tvaruje ho. Tak vznikne podkova pro koně, hřebík, motyka nebo radlice pro pluh.

U hrnčíře

Hrnčíř hněte vlhkou hlínu. Pak ji plácne doprostřed hrnčířského kruhu – kulaté desky, která se točí. Mokrýma rukama hlínu tvaruje a z hroudy vyroste hrnek.

Hrnek musí vyschnout. Pak ho hrnčíř vypálí v peci, ve velkém žáru. Hlína ztvrdne a už se ve vodě nerozmočí. Tak vznikají hrnky, mísy a džbány.

Další dílny ve vsi

Tkadlec tká z nití látku na tkalcovském stavu – velkém dřevěném rámu. Nitě protahuje člunkem.
Švec šije a spravuje boty z kůže. Dírky dělá šídlem, šije silnou nití dratví a botu natahuje na kopyto – dřevěný tvar nohy.
Kolář vyrábí ze dřeva kola k vozům, trakaře a žebřiňáky – vozy s bočnicemi jako žebříky.
Bednář skládá ze zahnutých prkýnek sudy, kádě a škopky. Stahuje je obručemi.
Mlynář mele zrno na mouku, pekař z ní peče chleba v peci.
Truhlář dělá z prken stoly, skříně, okna a dveře. Pracuje s hoblíkem, pilou a dlátem.
Tesař opracovává sekerou velké trámy. Staví krovy střech a dřevěné domy, roubenky.
Košíkář plete z vrbového proutí koše a ošatky.

Otoč kartičky a zkus nejdřív sám říct, kdo s tím nástrojem pracuje.

kovadlina a výheň – kovář
hrnčířský kruh – hrnčíř
šídlo, dratev, kopyto – švec
tkalcovský stav a člunek – tkadlec
hoblík a dláto – truhlář
vrbové proutí – košíkář
sudy a obruče – bednář

Sedlákovi se rozbilo kolo u vozu. Ke komu půjde?

Kolo k vozu je ze dřeva, takže půjde ke koláři. Kolář vyrobí nové dřevěné kolo. Pak ho ještě vezme kovář a nasadí na něj železnou obruč, aby kolo vydrželo.

Kolik lidí se postará o jeden bochník chleba?

Půjdu po cestě chleba. Rolník vypěstuje obilí. Pluh a kosu mu vykoval kovář. Vůz na zrno udělal kolář. Mlynář zrno semele, pekař upeče chleba a těsto kyne v ošatce od košíkáře. Je to nejméně šest lidí – každý umí něco jiného.

Dílna a továrna

TovárnaVelká budova, kde stroje a mnoho lidí vyrábějí rychle hodně stejných věcí.V továrně na boty vznikne za den tisíce bot.

Dnes se většina věcí vyrábí v továrnách. Jsou levné a je jich hodně. Řemeslníci ale nezmizeli. Pořád jsou truhláři, pekaři, kováři i hrnčíři.

Ruční výrobek má v sobě čas a péči člověka. Každý je trochu jiný. Často je pevný a dá se opravit. Proto si ruční práce vážíme a o věci se staráme.

✗Tesař a truhlář dělají totéž.

✓Tesař pracuje s velkými trámy – staví krovy a roubenky. Truhlář pracuje s prkny – dělá nábytek, okna a dveře.

Oba pracují se dřevem, ale tesař staví velké věci venku, truhlář jemné věci v dílně.

Nejstarší povolání byla lov, rybaření, sběr, pastýř a rolník. Pak vznikla řemesla: kovář, hrnčíř, tkadlec, švec, kolář, bednář, truhlář, tesař, košíkář a další. Dnes se hodně věcí dělá v továrnách, ale ruční práce má pořád velkou cenu.

Tři otázky

O čem to je

Každé řemeslo je jako hádanka o třech částech. Z čeho se vyrábí? Čím se vyrábí? Co vznikne? Když znáš odpovědi, poznáš řemeslo.

Naučíš se to krok za krokem. Pak už budeš vědět, kdo vyrobil tvůj hrnek nebo židli, a jak se to dělá dnes.

ŘemesloPráce, při které člověk šikovnýma rukama a nástroji vyrábí nebo opravuje věci. Řemeslník pracuje v dílně.Hrnčířství, ševcovství.

MateriálTo, z čeho se věc vyrábí.Hlína, dřevo, železo, kůže, proutí.

NástrojVěc, která pomáhá při práci.Kladivo, pila, šídlo.

VýrobekTo, co při práci vznikne.Hrnek, bota, sud, košík.

Tři otázky ke každému řemeslu

Z čeho? Najdi materiál.

Čím? Podívej se na nástroje.

Co vznikne? Pojmenuj výrobek.

Podle všech tří odpovědí urči řemeslníka.

řemeslník	materiál	nástroje	výrobky
kovář	železo	výheň, kovadlina, kladivo, kleště	podkovy, hřebíky, nářadí
hrnčíř	hlína	hrnčířský kruh, pec	hrnky, mísy, džbány
tkadlec	nitě ze lnu nebo vlny	tkalcovský stav, člunek	plátno, látky
švec	kůže	šídlo, dratev, kopyto	boty
kolář	dřevo	sekera, pila, dláto	kola, vozy, trakaře
bednář	dřevěná prkýnka, obruče	pila, nůž, kladivo	sudy, kádě, škopky
mlynář	zrno	mlýnské kameny	mouka
pekař	mouka, voda, kvásek	díže, pec, lopata	chleba, rohlíky
truhlář	prkna	hoblík, pila, dláto	stoly, skříně, okna, dveře
tesař	trámy	sekera, pila	krovy, roubenky
košíkář	vrbové proutí	nůž	koše, ošatky

Nová slova z tabulky: výheň je kovářovo ohniště. Dratev je silná nit. Kopyto je dřevěný tvar nohy. Díže je velká nádoba na těsto a kvásek kyselé těsto, díky kterému chleba nakyne. Kádě a škopky jsou dřevěné nádoby. Krov je dřevěná kostra střechy a roubenka dům z trámů.

Teď zkus roztřídit kartičky: je to materiál, nástroj, nebo výrobek?

Materiál: kůže. Nástroje: šídlo, dratev, kopyto. Kdo to je a co vyrobí?

1. Z čeho? Z kůže. 2. Čím? Šídlem, dratví a na kopytě – kopyto je tvar nohy. 3. Co vznikne? Něco na nohu: boty. Je to švec.

Jak vzniká hrnek

VypalováníPálení výrobku z hlíny ve velmi horké peci. Hlína ztvrdne a ve vodě se už nerozmočí.Nevypálený hrnek by se ve vodě rozpadl.

Hrnčíř vykope hlínu a dobře ji prohněte rukama.

Položí hroudu doprostřed hrnčířského kruhu, který se točí.

Mokrýma rukama hlínu vytahuje a tvaruje do hrnku.

Hrnek nechá pomalu vyschnout.

Vypálí ho v peci.

Natře ho glazurou – směsí, ze které je po dalším pálení lesklá skelná vrstva.

Proč hrnčíř hrnek nejdřív suší a až pak pálí?

V mokré hlíně je hodně vody. Kdyby šel mokrý hrnek rovnou do žáru, voda by se rychle změnila v páru a hrnek by popraskal. Proto ho hrnčíř nejdřív pomalu usuší a až potom vypálí.

Jak se učilo řemeslu

Učeň – chlapec šel k mistrovi do dílny a několik let se od něj učil.

Tovaryš – vyučený řemeslník. Často chodil po světě na vandr, pracoval u různých mistrů a učil se nové věci.

Mistr – zkušený řemeslník. Vyrobil zkušební mistrovský kus, měl vlastní dílnu a učil učně.

Dílna a továrna

TovárnaVelká budova, kde stroje a mnoho lidí vyrábějí rychle hodně stejných věcí.Továrna na hrnky, na boty, na nábytek.

	dílna	továrna
kdo pracuje	mistr a pár pomocníků	mnoho lidí a strojů
jak	rukama a nástroji	hlavně stroji
kolik	málo kusů, každý trochu jiný	hodně kusů, všechny stejné
rychlost	pomalu	rychle
cena	dražší	levnější

✗Dnes už řemeslníci nejsou, všechno dělají továrny.

✓Řemeslníci jsou i dnes: truhláři, pekaři, kováři, hrnčíři, obuvníci, tesaři.

Továrny vyrobí hodně levných věcí. Ale opravu, výrobu na míru a krásné ruční kusy pořád dělají řemeslníci.

Ke každému řemeslu patří materiál, nástroje a výrobky. Řemeslu se učilo od učně přes tovaryše k mistrovi. V dílně vzniká málo kusů ručně, v továrně hodně stejných kusů strojem.