V noci vyje vlk. Na jaře vije děvčátko věneček. Slyšíš totéž, ale píše se to jinak.
Po v ti pomůže seznam vyjmenovaných slov a jedno chytré pravidlo o začátku slova.
vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň – a předpona vy-/vý-.
| slovo | co znamená |
|---|---|
| vy | když mluvíš k více lidem nebo zdvořile |
| výt | táhle kvílet jako vlk |
| výskat | radostně křičet „hú!“ |
| výr | velká sova |
| vyžle | lovecký pes |
| povyk | hluk, křik |
| výheň | ohniště, kde kovář rozžhavuje železo |
Vyje je od výt (vyjmenované). Vije je od vít – plést věnec.
Po v je hodně slov s y. Většinu z nich dělá předpona vy-/vý-: vyletět, vyhrát, výlet, výhra.
Když umíš poznat předponu a znáš vyjmenovaná slova, roztřídíš skoro všechno.
| vyjmenované | příbuzná slova |
|---|---|
| vysoký | výška, vysoko |
| zvykat | zvyk, obvyklý, zvyklost |
| žvýkat | žvýkačka |
| vy | vykat, vykání |
| povyk | povykovat |
Víla není vyjmenovaná a „vý-“ tu není předpona (la nic neznamená). Píšeme í.