🎭 Existencialismus a absurdní drama

Příběhem

O čem to je

Znáš chvíle, kdy se zeptáš: „Proč vlastně dělám to, co dělám? Má to celé nějaký smysl?“ Většinou tu otázku rychle zaženeš. Po 2. světové válce si ji ale položila celá generace – a nedokázala ji zahnat.

Po Osvětimi a atomové bombě lidé přestali věřit, že rozum a pokrok vedou k lepšímu světu. Spisovatelé začali psát o člověku, který je sám a musí si smysl najít sám. Tyhle knihy čtou dodnes všichni, kdo hledají odpověď na otázku „proč žít“.

Nové pojmy

ExistenceProstě to, že člověk je, že žije – dřív, než ví, proč a k čemu.„Nejdřív existuji, pak teprve zjišťuji, kým jsem.“
ExistencialismusFilozofický a literární směr 40. a 50. let 20. století (hlavně Francie). Tvrdí: člověk se narodí do světa bez daného smyslu, je svobodný a za všechny své volby plně odpovídá. Z toho plyne úzkost a osamělost.Sartre: „Člověk je odsouzen ke svobodě.“
AbsurditaNesmyslnost. Rozpor mezi tím, že člověk touží po smyslu, a světem, který mu žádný smysl nedává.Pracuješ celý život, a nakonec stejně zemřeš – proč?
OdcizeníPocit, že člověk nepatří ke světu ani k lidem kolem, že je mu všechno cizí.Meursault v Cizinci.

Příběh 1: Cizinec

Albert Camus, Cizinec (1942). Úředník Meursault žije v Alžíru. Na pohřbu matky nepláče. Druhý den jde na pláž a do kina. Pak na pláži, oslepen sluncem, zastřelí Araba. U soudu ho neodsuzují ani tak za vraždu, jako za to, že nepláče a necítí to, co „by měl“. Je odsouzen k smrti. V cele pochopí, že svět je lhostejný – a přijme to klidně.

Camus napsal i esej Mýtus o Sisyfovi: Sisyfos z řeckého mýtu musí navěky valit balvan do kopce a balvan vždy spadne. Camus říká: „Musíme si Sisyfa představit šťastného“ – smysl je v tom, že se vzepřu a žiju dál. Dále román Mor o epidemii v alžírském městě Oran.

Příběh 2: Čekání na Godota

Absurdní dramaDivadelní hry 50. let, které ukazují nesmyslnost života: téměř žádný děj, postavy mluví, ale nerozumí si, vše se opakuje v kruhu.Beckett: Čekání na Godota.

Samuel Beckett, Čekání na Godota. Dva tuláci, Vladimír a Estragon, čekají u stromu na jakéhosi Godota. Nevědí, kdo to je ani proč na něj čekají. Mluví o všem a o ničem. Večer přijde chlapec: „Pan Godot dnes nepřijde, ale zítra určitě.“ Druhé dějství je skoro stejné. Godot nepřijde nikdy.

Vyzkoušej si to

U každého autora si vybav díla. Pak otoč.

  • Albert Camus – Cizinec, Mor, Mýtus o Sisyfovi
  • Jean-Paul Sartre – Nevolnost, Zeď
  • Samuel Beckett – Čekání na Godota
  • Eugène Ionesco – Plešatá zpěvačka, Nosorožec
Proč Meursaulta odsoudí hlavně za to, že na pohřbu matky neplakal?
Krok 1: Společnost čeká, že se budeš chovat podle pravidel (plakat, litovat). Krok 2: Meursault odmítá předstírat city, které nemá. Krok 3: Pro společnost je tím „cizinec“, nebezpečný. → Román kritizuje pokrytectví a ukazuje odcizeného člověka.
Co může znamenat Godot?
Autor to nikdy neřekl. Může to být Bůh (anglicky God), smysl života, naděje, záchrana. Důležité je, že nepřijde – lidé celý život čekají na něco, co jim smysl dodá zvenčí, a marně.
✗Godot na konci hry přijde a všechno vyřeší.
✓Godot nepřijde – čekání nemá konec ani smysl.

Kdyby přišel, hra by měla řešení a smysl. Absurdní drama ale ukazuje právě to, že žádné řešení zvenčí nepřichází.

Existencialismus (Sartre, Camus): člověk je odsouzen ke svobodě a smysl si tvoří sám. Absurdní drama (Beckett, Ionesco): svět i řeč bez smyslu, děj v kruhu, Godot nepřijde.

Schématem

O čem to je

Existencialismus a absurdní drama se často zaměňují – oba mluví o nesmyslnosti světa. Liší se ale tím, jak o ní mluví a co s ní dělají. Tady si to rozložíš do přehledné tabulky.

U maturity se z toho často zkouší: autor → směr → dílo → hlavní myšlenka. Na konci budeš umět obojí rozlišit a ke každému říct příklad.

Nové pojmy

ExistencialismusSměr 40.–50. let. Člověk je „vržen“ do světa bez předem daného smyslu. Je svobodný a odpovědný za to, co ze sebe udělá. Prožívá úzkost a samotu.Sartre, Camus.
Absurdní dramaDivadlo 50.–60. let. Hry bez logického děje, s nesmyslnými dialogy, postavy si nerozumí, děj se opakuje v kruhu.Beckett, Ionesco; u nás Václav Havel.
KomunikaceDorozumívání – předávání myšlenek mezi lidmi.V absurdním dramatu se komunikace rozpadá: postavy mluví, ale nic si nesdělí.
Cyklický dějDěj, který se točí v kruhu: konec vypadá stejně jako začátek.Plešatá zpěvačka končí stejnou scénou, jakou začala – jen s jinými manželi.

Srovnání

ExistencialismusAbsurdní drama
druhpróza, filozofie, dramadrama
témasvoboda, odpovědnost, úzkostnesmyslnost, rozpad komunikace
dějjednoduchý, vnitřnítéměř žádný, cyklický
hlavní jménaSartre, CamusBeckett, Ionesco

Autoři a díla

  • Jean-Paul Sartre – román Nevolnost (hrdina Roquentin cítí z věcí kolem sebe nevolnost, protože existují bez důvodu), povídky Zeď. Roku 1964 odmítl Nobelovu cenu – nechtěl, aby z něj instituce dělaly „oficiálního“ spisovatele.
  • Albert Camus – Cizinec (Meursault), Mor (epidemie v Oranu), esej Mýtus o Sisyfovi. Nobelova cena 1957.
  • Samuel Beckett (Ir, psal anglicky i francouzsky) – Čekání na Godota. Nobelova cena 1969.
  • Eugène Ionesco – Plešatá zpěvačka (manželé si vyměňují prázdné fráze z učebnice angličtiny; žádná plešatá zpěvačka se neobjeví), Nosorožec (lidé ve městě se jeden po druhém mění v nosorožce – obraz masového podléhání ideologii).

Časová osa

Projeď si osu: existencialismus je o něco starší, absurdní drama na něj navazuje.

  • 1938 Sartre: Nevolnost
  • 1942 Camus: Cizinec
  • 1947 Camus: Mor
  • 1950 Ionesco: Plešatá zpěvačka
  • 1953 premiéra Čekání na Godota
  • 1957 Nobelova cena Camus
  • 1969 Nobelova cena Beckett
Hra: dva lidé mluví o počasí, pak o hodinách, opakují stejné věty, nic se nestane a na konci jsou tam, kde začali. Existencialismus, nebo absurdní drama?
Krok 1: Druh – divadelní hra. Krok 2: Děj – téměř žádný, v kruhu. Krok 3: Dialogy – prázdné, postavy si nerozumí. → absurdní drama.
Proč se Nosorožec dá číst jako varování před totalitou?
Lidé se jeden po druhém mění v nosorožce a ostatní to po chvíli berou jako normální – a přidávají se. Jen jeden člověk odolá. Tak se lidé nechávají strhnout davem a ideologií (fašismus, komunismus).
✗Sartre dostal a převzal Nobelovu cenu.
✓Sartre Nobelovu cenu roku 1964 odmítl.

Odmítal oficiální pocty, aby si zachoval nezávislost. Camus (1957) a Beckett (1969) cenu přijali.

Existencialismus = svoboda, odpovědnost, úzkost (Sartre – Nevolnost, Camus – Cizinec, Mor). Absurdní drama = nesmyslnost, rozpad komunikace, děj v kruhu (Beckett – Godot, Ionesco – Nosorožec).
🇺🇸Americká próza a beat generation