Ondrovi je 16 a v létě chce pracovat v kavárně. Šéfová mu řekne: „Sepíšeme dohodu o provedení práce.“ O dva roky později, po maturitě, nastupuje do firmy na plný úvazek a podepisuje pracovní smlouvu. Čím se to liší?
Pracovní právo stanoví pravidla mezi tím, kdo práci dává, a tím, kdo pracuje. Když je znáš, víš, na co máš nárok – a nenecháš se zneužít třeba na první brigádě.
Pracovat (být zaměstnancem) smí člověk od 15 let, a to až po ukončení povinné školní docházky. Mladší děti smějí jen výjimečně, třeba v uměleckém vystoupení se zvláštním povolením.
Roztřiď vlastnosti. Ptej se: týká se to „stálé práce“, nebo menší brigády?
Mzda v pracovní smlouvě být nemusí – může být ve mzdovém výměru (zvláštní písemnost) nebo ve vnitřním předpisu firmy.
Písemná dohoda tě chrání: je jasné, co a za kolik děláš. Bez ní se těžko dokazuje, že ti něco dluží.
Kolik hodin týdně smí šéf chtít, abys pracoval? Kolik máš dovolené? Může tě vyhodit ze dne na den? Na všechno má odpověď zákoník práce.
Tahle čísla se ti budou hodit u první skutečné práce. Kdo je zná, pozná, když po něm někdo chce něco nezákonného.
| pravidlo | hodnota |
|---|---|
| nejnižší věk | 15 let a ukončená povinná školní docházka |
| týdenní pracovní doba | nejvýš 40 hodin |
| zkušební doba | nejvýš 4 měsíce (vedoucí zaměstnanec 8) |
| dovolená v pracovním poměru | nejméně 4 týdny ročně |
| výpovědní doba | nejméně 2 měsíce |
| DPP | nejvýš 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele |
| DPČ | nejvýš polovina týdenní pracovní doby |
Zkus si zakrýt pravý sloupec a hodnoty zopakovat zpaměti.
Doplň správnou hodnotu.
Výpovědní doba dává zaměstnavateli čas najít náhradu a zaměstnanci čas najít novou práci. Okamžitě skončit lze jen dohodou, ve zkušební době nebo ve výjimečných případech.