🏞️ Meziválečná česká próza a poezie

Proudy

O čem to je

Filmy Markéta Lazarová, Rozmarné léto, Bylo nás pět, Petrolejové lampy – možná jsi některý viděl v televizi. Všechny vznikly podle knih, které se napsaly v Československu mezi dvěma světovými válkami.

Těch 20 let svobody (1918–1938) bylo pro českou literaturu zlatou dobou. Každý autor šel svou cestou, a proto je dobré mít mapu „proudů“. S ní zařadíš autora a víš, co od jeho knihy čekat.

Nové pojmy

Meziválečné obdobíDoba mezi koncem 1. světové války (1918) a začátkem 2. světové války (1939). U nás je to hlavně první republika (1918–1938).Československo bylo demokratický stát, prezidentem byl T. G. Masaryk.

Literární proudSkupina děl s podobnými tématy nebo stylem, i když autoři netvoří jednu partu.Psychologická próza, katolická literatura.

Psychologická prózaPróza, která zkoumá nitro postav – jejich strachy, touhy a vztahy.Jaroslav Havlíček: Neviditelný.

Baladická prózaPróza s ponurou atmosférou, osudovostí a tragickým koncem – jako balada, ale v próze.Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník.

ArchaismusStaré slovo nebo tvar, který se dnes už běžně nepoužívá.Vančura: „pravím vám“, „i stalo se“.

Mapa proudů

Proud	Autor	Dílo
jazykově bohatá, avantgardní próza	Vladislav Vančura	Markéta Lazarová, Rozmarné léto, Pekař Jan Marhoul
sociální a baladická próza	Ivan Olbracht	Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí
humoristická próza	Karel Poláček	Muži v offsidu, Bylo nás pět
psychologická próza	Jaroslav Havlíček	Petrolejové lampy, Neviditelný
psychologická próza, sen	Jan Weiss	Dům o tisíci patrech
katolická literatura	Jaroslav Durych, Jakub Deml	Bloudění; Zapomenuté světlo

Dva nejdůležitější prozaici

Vladislav Vančura (1891–1942) – lékař a spisovatel. Psal bohatým, archaizujícím jazykem, s dlouhými větami a vstupy vypravěče, který se obrací na čtenáře. Za války se zapojil do odboje a nacisté ho roku 1942 popravili.

Ivan Olbracht psal o Podkarpatské Rusi – nejchudším, horském koutu tehdejšího Československa (dnes Ukrajina). Nikola Šuhaj loupežník: dezertér z války se stane zbojníkem, chudí ho milují jako hrdinu, ale zradí ho a zabijí vlastní lidé kvůli odměně.

Postup: jak zařadit meziválečný román

Zjisti, o čem je: o duši postavy (psychologická), o chudých (sociální), o víře (katolická), pro smích (humoristická)?

Všimni si jazyka: bohatý a starobylý → Vančura; prostý a vtipný → Poláček.

Podívej se na místo: Podkarpatská Rus → Olbracht; malé město, dětství → Poláček.

Román: chlapec z malého města vypráví vtipně o kamarádech, škole a rodičích. Kdo a jaký proud?

Vtip, dětský vypravěč, maloměsto → humoristická próza, Karel Poláček, Bylo nás pět (vypravěč Petr Bajza).

Ukázka napsaná v jednom stylu: „Byl to dlouhý a strašlivý zápas, pravím vám…“ – vypravěč oslovuje čtenáře, slova zní staře. Čí styl to připomíná?

Archaismy + vstupy vypravěče + epický rozmach → Vladislav Vančura (např. Markéta Lazarová).

✗Nikola Šuhaj loupežník se odehrává na Valašsku.

✓Odehrává se na Podkarpatské Rusi (vesnice Koločava).

Zbojníci se pojí s Valašskem (Jánošík působil na Slovensku), ale Olbracht psal o skutečném zbojníkovi z Podkarpatské Rusi, která tehdy patřila Československu.

Meziválečná próza: Vančura (bohatý jazyk), Olbracht (Podkarpatská Rus), Poláček (humor), J. Havlíček a Weiss (psychologie), Durych a Deml (katolická literatura).

Karty a příklady

O čem to je

Ve 30. letech se nad Evropou stahovala mračna: v Německu vládl Hitler, v září 1938 přišel Mnichov. Česká literatura na to reagovala – próza i poezie zvážněly. Ale předtím vznikly i veselé a krásné knihy.

Tady se naučíš konkrétní díla – o čem jsou a čím jsou výjimečná. A poznáš tři básníky, kteří ve 30. letech psali o smrti, úzkosti a zradě.

Nové pojmy

Meziválečná literaturaLiteratura z let 1918–1939, z doby svobodného Československa.Vančura, Olbracht, Poláček, Halas.

Baladický románRomán s tragickým, osudovým dějem a temnou, vášnivou atmosférou.Markéta Lazarová.

Mnichov 1938Dohoda velmocí (září 1938), kterou Československo muselo vydat pohraničí nacistickému Německu. Pro národ to byla zrada spojenců.Holan na ni reagoval básní Září 1938.

ElegieSmutná báseň, žalozpěv.Ortenovy Elegie.

Karty děl

Ke každému dílu řekni autora a o čem je. Pak kartu otoč.

Markéta Lazarová (1931) – Vančura – loupeživí rytíři Kozlíkové
Rozmarné léto (1926) – Vančura – lázně, Antonín Důra
Nikola Šuhaj loupežník (1933) – Olbracht – zbojník z Koločavy
Bylo nás pět – Poláček – Petr Bajza
Petrolejové lampy – Jaroslav Havlíček – nešťastné manželství
Sépie, Torzo naděje – František Halas
Září 1938 – Vladimír Holan

Markéta Lazarová krok za krokem

Středověk. Divoký loupeživý rod Kozlíků přepadá kupce na cestách.

Syn Mikoláš Kozlík unese Markétu, dceru sousedního, opatrného pána Lazara. Markéta měla jít do kláštera.

Proti Kozlíkům vytáhne královské vojsko.

Markéta se do Mikoláše zamiluje a zůstane s ním, i když je to hřích proti otci i Bohu.

Kozlíkové jsou poraženi, Mikoláš zemře. Markéta vychovává jeho syna.

Téma: vášeň a svoboda proti řádu, víře a zákonu. Styl: archaický jazyk, vypravěč, který čtenáře oslovuje, dramatické dialogy.

Poezie 30. let

František Halas – temná, drsná poezie o smrti a úzkosti (Sépie, Kohout plaší smrt); po Mnichovu Torzo naděje.
Vladimír Holan – po Mnichovu napsal báseň Září 1938, výkřik proti zradě.
Jiří Orten – mladý židovský básník (Elegie). Zemřel roku 1941 po srážce s německou sanitkou; jako Žida ho nejdřív odmítli v nemocnici ošetřit.

Proč se poezie 30. let tolik liší od hravého poetismu 20. let?

Krok 1: Přišla hospodářská krize a nezaměstnanost. Krok 2: V Německu se k moci dostal Hitler a hrozila válka. Krok 3: V září 1938 přišel Mnichov. → Radost a hra ustoupily úzkosti, smrti a varování (Halas, Holan, Orten).

Rozmarné léto – o čem je a proč je to humor?

Tři muži v malých lázních (majitel plovárny Antonín Důra, major Hugo a abbé Roch) vedou učené řeči. Přijede kouzelník Arnoštek s krásnou Annou a všichni se snaží ji svést. Humor stojí na kontrastu: obyčejné maloměstské situace popsané vznešeným, starobylým jazykem.

✗Bylo nás pět napsal Vančura.

✓Bylo nás pět napsal Karel Poláček. Vančura napsal Markétu Lazarovou a Rozmarné léto.

Oba psali humorně, ale jinak: Poláček prostým dětským jazykem, Vančura bohatým archaickým stylem.

Vančura: Markéta Lazarová, Rozmarné léto. Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník. Poláček: Bylo nás pět. Poezie 30. let zvážní: Halas, Holan (Září 1938), Orten (Elegie).

🤖Karel Čapek