„Volnost, rovnost, bratrství.“ Tohle heslo zná celý svět a pochází z Francie roku 1789. Revoluce tam za pár let zbořila tisíc let starý řád: zrušila výsady šlechty, popravila krále a vyhlásila lidská práva.
Revoluce ale neběžela rovně. Postupně se radikalizovala až k teroru, pak se zase uklidnila. Když pochopíš její fáze, pochopíš i, proč to tak dopadlo.
| Fáze | Léta | Charakter |
|---|---|---|
| konstituční monarchie | 1789–1792 | král omezen ústavou, Deklarace práv, ústava 1791 |
| girondinská republika | 1792–1793 | republika, válka, poprava krále |
| jakobínská diktatura | 1793–1794 | teror, Robespierre |
| direktorium | 1795–1799 | vláda pěti direktorů, uklidnění |
Za jakobínů vládl Maximilien Robespierre. Zavedl maximum cen (stát určil nejvyšší ceny potravin) a teror: na gilotině skončily tisíce lidí. V červenci 1794 (měsíc thermidor revolučního kalendáře) byl sám svržen a popraven.
Direktorium bylo slabé. Roku 1799 se moci chopil generál Napoleon Bonaparte (převrat 18. brumaire) a nastal konzulát.
Roztřiď: co revoluci způsobilo a co z ní vzešlo?
Král nejdřív zůstal, jen s omezenou mocí. Republika přišla až po jeho svržení.
Francouzi slaví svůj státní svátek 14. července – na den, kdy dav v Paříži dobyl vězení Bastilu. Proč zrovna tenhle den? A co se dělo potom?
Projdeme revoluci podle klíčových dat jako řetěz příčin a následků. Ke každému datu si řekneme, proč se to stalo.
Posouvej časovou osu a zkus ke každému roku říct, co se stalo:
Bastila byla důležitá jako symbol královské moci a sklad prachu, ne kvůli vězňům.