Když vyprávíš zážitek, nejde jen o to, co se stalo. Musíš taky popsat, co se kolem dělo (pršelo), co se stalo předtím (někdo mi ukradl deštník) a jak dlouho něco trvalo (čekal jsem hodinu).
Čeština to zvládne skoro jedním minulým časem. Angličtina má na vyprávění čtyři minulé časy a každý má svou roli. Bez nich zní příběh ploše – a v písemce nebo u maturity za to přicházíš o body.
It was raining. I had been waiting for an hour when the bus finally arrived. Somebody had stolen my umbrella, so I was wet.
Prohlédni si časovou osu. Seřaď si v hlavě, co se stalo nejdřív a co nakonec – a který čas k tomu patří.
Hlavní události, které jdou po sobě, patří do past simple. Past continuous je jen pro pozadí.
Představ si film. Hlavní záběry posouvají děj dopředu. Kulisa v pozadí ukazuje, co se kolem děje. Flashback se vrací do dřívější doby. Angličtina má pro každou z těchto rolí jeden minulý čas.
Když víš, jakou roli děj ve vyprávění hraje, vybereš čas skoro automaticky.
| Čas | Tvar | Role ve vyprávění | Česky |
|---|---|---|---|
| past simple | walked | hlavní události | šel |
| past continuous | was walking | pozadí, probíhající děj | (zrovna) šel |
| past perfect | had walked | dřívější událost | (předtím) šel |
| past perfect continuous | had been walking | dlouhý děj do určitého bodu | šel (už nějakou dobu) |
Doplň. U každé věty urči roli děje: hlavní, pozadí, dřív, nebo dlouho předtím.
Celý příběh je v minulosti. Děj, který se stal před jiným minulým dějem, patří do past perfect (had), ne do present perfect (has).