Sto trosečníků uvízne na opuštěném ostrově. První dny si každý bere, co chce. Silnější berou jídlo slabším, v noci se krade. Nikdo se necítí bezpečně. Co udělají?
Dohodnou se: zvolí vůdce, sepíšou pravidla a určí, kdo bude hlídat jejich dodržování. Právě tak si někteří filozofové představovali vznik státu. Když pochopíš, proč stát vznikl, pochopíš i, co od něj můžeš čekat a co on smí chtít od tebe.
Otoč karty. Než se podíváš, zkus si vzpomenout, co by daný myslitel řekl trosečníkům.
Myslitelé tím vysvětlovali, proč má stát právo vládnout: protože by s ním rozumní lidé souhlasili.
Podle právníka Georga Jellinka poznáš stát podle tří znaků: má území, obyvatelstvo a státní moc, která je nezávislá (suverénní).
Je Česko stát? Jasně. A je stát Morava? Nebo Evropská unie? Nebo vesnice v horách? Abychom to mohli rozhodnout, potřebujeme jasné znaky – podle čeho stát poznáme.
Stát ovlivňuje tvůj život každý den: kdo tě učí, kolik stojí chleba (daně), kdo tě chrání. Proto se vyplatí vědět, co stát je a co má dělat.
Právník Georg Jellinek stanovil, že stát má tři znaky. Musí mít všechny najednou:
Roztřiď úkoly státu. Zeptej se: týká se to lidí uvnitř státu, nebo vztahů se světem?
Vysvětlení je několik. Smluvní teorie (T. Hobbes – Leviathan 1651, J. Locke, J.-J. Rousseau – O společenské smlouvě 1762): lidé se dohodli a předali část svobody státu výměnou za bezpečí. Teologická: stát je z vůle Boha. Patriarchální: stát vyrostl z rodiny a moci otce. Teorie násilí: stát vznikl dobytím. Aristotelés tvrdil, že stát je přirozený, protože člověk je tvor společenský (zóon politikon).
Daně platí obyvatelé státu a stát z nich financuje služby doma – školy, silnice, důchody.