O čem to je
Ve státě A si můžeš založit časopis a napsat, že vláda dělá chyby. Za čtyři roky můžeš volit jinou stranu. Ve státě B tě za stejný článek zatknou, noviny smí vydávat jen vládnoucí strana a volby mají jediného kandidáta.
Stát A je demokracie, stát B totalitní režim. Rozdíl mezi nimi rozhoduje o tom, co smíš říkat, číst, kým můžeš být – a jestli se můžeš vládě bránit. Česko zažilo obojí, takže to není jen teorie.
Nové pojmy
Politický režimZpůsob, jakým se ve státě vykonává moc a jak se zachází se svobodami lidí.Demokratický, autoritářský, totalitní.
DemokracieVláda lidu. Z řečtiny: démos = lid, kratos = vláda. Zdrojem moci jsou občané, kteří ve svobodných volbách rozhodují, kdo bude vládnout.V Česku volíme poslance každé 4 roky.
OpoziceStrany a lidé, kteří nejsou u vlády a kritizují ji. V demokracii je to normální a chráněné.Opoziční poslanci se ptají ministrů, na co utratili peníze.
Pluralita (pluralismus)Ve společnosti existuje více názorů, stran a médií, které spolu svobodně soutěží.Ve volbách si vybíráš z desítek stran.
CenzuraKdyž stát zakazuje nebo kontroluje, co se smí zveřejnit.Úředník musí schválit každý článek, než vyjde.
Vyzkoušej si to
Roztřiď znaky. Představ si stát A a stát B ze začátku.
Nedemokratické režimy: dva stupně
Autoritářský režimMoc má jeden člověk nebo malá skupina. Opozice je omezená, volby nejsou férové. Stát ale neovládá celý život – lidé mohou mít soukromí, vlastní koníčky, víru.Vojenská vláda, která zakáže opoziční strany, ale do soukromí lidí moc nezasahuje.
Totalitní režimStát se snaží ovládnout všechny oblasti života – politiku, práci, školu, kulturu, i myšlení. Typická je jediná strana, povinná ideologie (soubor „správných“ názorů), tajná policie a strach.Nacistické Německo, Sovětský svaz za Stalina, Československo v 50. letech.
Ve státě vládne generál. Opoziční strany jsou zakázané, ale lidé mohou volně cestovat, podnikat a chodit do kostela. Jaký režim?
Moc má jedinec, opozice je potlačená → nedemokratický. Stát ale neovládá celý život lidí → autoritářský, ne totalitní.
Děti se ve škole musí učit, že vládnoucí strana má vždy pravdu, a sousedé se bojí, že na ně někdo donese tajné policii. Jaký režim?
Povinná ideologie, kontrola školy i soukromí, strach → totalitní režim.
Jak se pozná demokracie
- svobodné a pravidelné volby – vládu lze vyměnit pokojně,
- pluralita – soutěží více stran a názorů,
- dělba moci – moc je rozdělená, aby se navzájem hlídala,
- vláda většiny s ochranou menšin – většina rozhoduje, ale menšina neztrácí svá práva,
- právní stát – i vláda se musí řídit zákony,
- lidská práva – svoboda projevu, víry, shromažďování.
✗V demokracii rozhoduje většina, takže si může s menšinou dělat, co chce.
✓Většina rozhoduje, ale nesmí menšině vzít základní práva.
Jinak by se demokracie mohla „odhlasovat“ v útlak. Proto ji chrání ústava a nezávislé soudy.
Demokracie umožňuje změnit vládu pokojně ve volbách a chrání práva všech. Autoritářský režim ovládá politiku, totalitní režim celý život lidí.