🗳️ Demokracie a nedemokratické režimy

Dva státy

O čem to je

Ve státě A si můžeš založit časopis a napsat, že vláda dělá chyby. Za čtyři roky můžeš volit jinou stranu. Ve státě B tě za stejný článek zatknou, noviny smí vydávat jen vládnoucí strana a volby mají jediného kandidáta.

Stát A je demokracie, stát B totalitní režim. Rozdíl mezi nimi rozhoduje o tom, co smíš říkat, číst, kým můžeš být – a jestli se můžeš vládě bránit. Česko zažilo obojí, takže to není jen teorie.

Nové pojmy

Politický režimZpůsob, jakým se ve státě vykonává moc a jak se zachází se svobodami lidí.Demokratický, autoritářský, totalitní.
DemokracieVláda lidu. Z řečtiny: démos = lid, kratos = vláda. Zdrojem moci jsou občané, kteří ve svobodných volbách rozhodují, kdo bude vládnout.V Česku volíme poslance každé 4 roky.
OpoziceStrany a lidé, kteří nejsou u vlády a kritizují ji. V demokracii je to normální a chráněné.Opoziční poslanci se ptají ministrů, na co utratili peníze.
Pluralita (pluralismus)Ve společnosti existuje více názorů, stran a médií, které spolu svobodně soutěží.Ve volbách si vybíráš z desítek stran.
CenzuraKdyž stát zakazuje nebo kontroluje, co se smí zveřejnit.Úředník musí schválit každý článek, než vyjde.

Vyzkoušej si to

Roztřiď znaky. Představ si stát A a stát B ze začátku.

Nedemokratické režimy: dva stupně

Autoritářský režimMoc má jeden člověk nebo malá skupina. Opozice je omezená, volby nejsou férové. Stát ale neovládá celý život – lidé mohou mít soukromí, vlastní koníčky, víru.Vojenská vláda, která zakáže opoziční strany, ale do soukromí lidí moc nezasahuje.
Totalitní režimStát se snaží ovládnout všechny oblasti života – politiku, práci, školu, kulturu, i myšlení. Typická je jediná strana, povinná ideologie (soubor „správných“ názorů), tajná policie a strach.Nacistické Německo, Sovětský svaz za Stalina, Československo v 50. letech.
Ve státě vládne generál. Opoziční strany jsou zakázané, ale lidé mohou volně cestovat, podnikat a chodit do kostela. Jaký režim?
Moc má jedinec, opozice je potlačená → nedemokratický. Stát ale neovládá celý život lidí → autoritářský, ne totalitní.
Děti se ve škole musí učit, že vládnoucí strana má vždy pravdu, a sousedé se bojí, že na ně někdo donese tajné policii. Jaký režim?
Povinná ideologie, kontrola školy i soukromí, strach → totalitní režim.

Jak se pozná demokracie

  • svobodné a pravidelné volby – vládu lze vyměnit pokojně,
  • pluralita – soutěží více stran a názorů,
  • dělba moci – moc je rozdělená, aby se navzájem hlídala,
  • vláda většiny s ochranou menšin – většina rozhoduje, ale menšina neztrácí svá práva,
  • právní stát – i vláda se musí řídit zákony,
  • lidská práva – svoboda projevu, víry, shromažďování.
✗V demokracii rozhoduje většina, takže si může s menšinou dělat, co chce.
✓Většina rozhoduje, ale nesmí menšině vzít základní práva.

Jinak by se demokracie mohla „odhlasovat“ v útlak. Proto ji chrání ústava a nezávislé soudy.

Demokracie umožňuje změnit vládu pokojně ve volbách a chrání práva všech. Autoritářský režim ovládá politiku, totalitní režim celý život lidí.

Typy a principy

O čem to je

Ve třídě se rozhodujete, kam na výlet. Buď hlasuje celá třída, nebo zvolíte dva zástupce, kteří to vyřeší s učitelkou. Obojí je „demokratické“ – ale každé jinak.

Stejně je to ve státě. Když víš, jak demokracie funguje a čím se liší od diktatury, umíš poznat, kdy je ohrožená – a jak se zapojit.

Nové pojmy

DemokracieVláda lidu (řecky démos = lid, kratos = vláda). Lid je zdrojem veškeré moci.Občané volí, kdo bude rozhodovat.
Přímá demokracieObčané o věcech rozhodují sami, hlasováním.Antické Athény; dnes referendum nebo shromáždění občanů ve švýcarských kantonech.
ReferendumHlasování občanů o konkrétní otázce (ano/ne).V Česku proběhlo roku 2003 celostátní referendum o vstupu do EU.
Zastupitelská demokracieObčané volí zástupce (poslance, zastupitele), kteří rozhodují za ně.Česká republika – Parlament, zastupitelstva obcí a krajů.

Principy demokracie krok za krokem

Svobodné volby: pravidelné, tajné, s více kandidáty. Vládu lze vyměnit bez násilí.
Pluralita: existuje víc stran, názorů a médií.
Dělba moci: zákony dělá parlament, vládne vláda, soudí nezávislé soudy. Nikdo nemá všechnu moc.
Vláda většiny, ochrana menšiny: rozhoduje většina, ale menšina má svá práva.
Právní stát: i stát a úředníci jsou vázáni zákonem.
Lidská práva a svobody: projev, víra, shromažďování, tisk.
Právní státStát, ve kterém i státní moc se řídí zákony. Úředník smí jen to, co mu zákon dovoluje. Občan smí vše, co zákon nezakazuje.Policista tě nesmí zadržet „jen tak“, musí mít zákonný důvod.

Opak demokracie

demokracieautoritářský režimtotalitní režim
kdo vládnezvolení zástupcijedinec nebo skupinajedna strana, vůdce
opozicesvobodnáomezenázakázaná, pronásledovaná
médiasvobodnáčástečně kontrolovanácenzura, propaganda
soukromý životsvobodnývětšinou ponechánstát kontroluje vše

Vyzkoušej si to

Otoč karty a nejdřív zkus pojem vysvětlit vlastními slovy.

  • Přímá demokracie – Občané rozhodují sami (antické Athény, referendum, švýcarské kantony).
  • Zastupitelská demokracie – Občané volí zástupce, kteří rozhodují za ně (parlament).
  • Autoritářský režim – Moc má jedinec či skupina, omezená pluralita, ale stát neovládá celý život.
  • Totalitní režim – Stát ovládá všechny oblasti života; ideologie, jedna strana, teror.
  • Právní stát – I stát se řídí zákony; moc je omezená a kontrolovaná.
Obec se ptá všech obyvatel, jestli má postavit nové koupaliště, a ti hlasují. Jaká forma demokracie?
Rozhodují občané sami → přímá demokracie (místní referendum).
Je Česko spíše přímá, nebo zastupitelská demokracie?
O většině věcí rozhodují zvolení zástupci – Parlament, zastupitelstva. Proto je ČR především zastupitelská demokracie. Referendum je výjimka.
✗Přímá demokracie je vynález moderního Švýcarska.
✓Přímá demokracie vznikla už v antických Athénách (5. stol. př. n. l.).

Svobodní aténští muži hlasovali osobně na shromáždění. Švýcarsko ji dnes jen hodně využívá.

Demokracie = vláda lidu: přímá (občané rozhodují sami) nebo zastupitelská (volí zástupce). Principy: svobodné volby, pluralita, dělba moci, ochrana menšin, právní stát, lidská práva.