Podívej se na cedulku svého trička. Možná je na ní „Made in Bangladesh“. Bavlna ale mohla vyrůst v Indii, návrh vznikl ve Švédsku a prodalo se v Praze. Jeden obyčejný výrobek spojuje půl světa.
Tomuto propojování se říká globalizace. Ovlivňuje ceny v obchodech, práci tvých rodičů i to, proč jsou některé země bohaté a jiné chudé.
Nejvíc peněz zůstane tam, kde je design, značka a prodej. Šička v Bangladéši dostane jen malý zlomek ceny.
| Pozitiva | Negativa |
|---|---|
| levnější zboží | rostoucí nerovnosti |
| šíření technologií | přesun výroby za levnou prací |
| růst ekonomik (Asie) | závislost na vzdálených dodavatelích |
| propojení kultur | kulturní unifikace, ekologická zátěž dopravy |
Jak se pozná, jestli je země bohatá? Měří se to HDP (hodnota všeho, co země za rok vyrobí) a HDI (index, který kromě příjmu sleduje i zdraví a vzdělání).
Internet, cestování, mezinárodní firmy i stejné filmy po celém světě – to všechno je globalizace.
Je Katar bohatší než Česko? Podle peněz na člověka ano. Ale žijí tam všichni dobře? Jak spravedlivě porovnat, jak se lidem v různých zemích daří?
Naučíš se hlavní ukazatele rozvoje a pochopíš, co který měří – a co naopak neukáže.
| Ukazatel | Co měří |
|---|---|
| HDP | hodnota zboží a služeb vyrobených v zemi za rok |
| HDP na obyv. (PPP) | srovnání životní úrovně |
| HDI (index lidského rozvoje) | zdraví + vzdělání + příjem |
| Giniho koeficient | nerovnost příjmů |
Svět se dá rozdělit na jádro (bohaté, vyspělé země, které řídí světovou ekonomiku), semiperiferii (země na cestě, rychle se rozvíjející) a periferii (nejchudší země, vyvážejí hlavně suroviny). Roztřiď státy.
Rozdíly mezi nimi prohlubuje i zmenšuje globalizace – propojení světa obchodem, kapitálem a informacemi. Nadnárodní korporace přesouvají výrobu do levnějších zemí (outsourcing), pravidla obchodu hlídá WTO (od 1995).
Když jeden miliardář a 99 chudých tvoří průměr, vyjde vysoké číslo, které o běžném člověku nic neříká.