⚔️ Vrcholný a pozdní středověk v Evropě

Mapa událostí

O čem to je

Rytíři, křížové výpravy, Robin Hood, Johanka z Arku, morová epidemie. Období od 11. do 15. století je to, co si většina lidí představí pod slovem „středověk“.

Nejdřív si ukážeme vrcholný středověk (11.–13. st.) – dobu růstu a výbojů. Pak pozdní středověk (14.–15. st.) – dobu válek, moru a krize.

Nové pojmy

Vrcholný a pozdní středověkVrcholný = asi 11.–13. st.: roste počet lidí, města, obchod. Pozdní = 14.–15. st.: krize, epidemie, války.
Křížové výpravyVojenské výpravy západních křesťanů (1096–1291) do Svaté země, hlavně k Jeruzalému, který ovládali muslimové. Účastníci nosili znamení kříže.
Rytířský řádSpolečenství rytířů, kteří složili řeholní sliby (jako mniši) a zároveň bojovali.Templáři (zrušeni 1312), johanité (péče o nemocné, později maltézští rytíři), němečtí rytíři (expanze v Pobaltí).
Magna chartaListina, kterou roku 1215 musel anglický král Jan Bezzemek vydat šlechtě. Omezila moc krále: nesměl bez souhlasu vybírat zvláštní daně ani svévolně věznit svobodné lidi.

Krok za krokem

1066 – Hastings: normanský vévoda Vilém Dobyvatel porazí anglického krále Harolda II. a ovládne Anglii.
1095 – papež Urban II. vyzve ke křížové výpravě. 1099 křižáci dobudou Jeruzalém.
Vznikají rytířské řády. Výpravy pokračují až do konce 13. st., Jeruzalém je znovu ztracen.
1215 – Magna charta v Anglii.
1337 – začíná stoletá válka mezi Anglií a Francií o francouzský trůn.
1348 – Evropou se šíří mor („černá smrt“).
1429 – Johanka z Arku osvobodí Orléans. Francie nakonec vyhraje, válka končí 1453.

Vyzkoušej si to

Otoč kartičky a ke každé osobnosti si vybav rok.

  • Urban II. – vyhlásil 1. křížovou výpravu (1095)
  • Vilém Dobyvatel – dobyl Anglii (Hastings 1066)
  • Jan Bezzemek – podepsal Magnu chartu (1215)
  • Johanka z Arku – osvobodila Orléans (1429)
  • 1066 Hastings
  • 1099 dobytí Jeruzaléma
  • 1215 Magna charta
  • 1337 stoletá válka
  • 1348 morová epidemie
  • 1453 konec stoleté války
Jaké byly příčiny křížových výprav? Bylo to jen náboženství?
Nejen. Náboženské nadšení a výzva papeže, ale i touha mladších synů šlechticů po půdě a kořisti a obchodní zájmy italských měst (Benátky, Janov). Papež také chtěl posílit svou autoritu.
Proč je Magna charta důležitá i dnes?
Poprvé písemně stanovila, že i král musí dodržovat pravidla. Na tuto myšlenku navázal anglický parlament a později ústavy moderních států.
✗Stoletá válka trvala přesně sto let.
✓Trvala 116 let (1337–1453), s dlouhými přestávkami.

Název je jen přibližný. Nešlo o nepřetržité boje, ale o sérii válek s příměřími.

Hastings 1066, 1. křížová výprava 1095 (Urban II.) a Jeruzalém 1099, Magna charta 1215, stoletá válka 1337–1453 (Anglie × Francie, Johanka z Arku), mor 1348.

Krize 14. století

O čem to je

Představ si, že ze tří tvých spolužáků jeden zemře během pár měsíců. Přesně tak řádila v letech 1347–1352 morová epidemie. K tomu hladomory, války a církev, která měla najednou dva, a pak dokonce tři papeže.

Pochopíš, proč se 14. století nazývá stoletím krize a jak krize církve připravila půdu pro Husa i reformaci.

Nové pojmy

KrizeDoba, kdy se dosavadní pořádek hroutí a společnost hledá nová řešení.
Černá smrtMorová epidemie 1347–1352. Šířila se po obchodních cestách z Asie. Zahubila asi třetinu obyvatel Evropy.
Avignonské zajetí papežůObdobí 1309–1377, kdy papežové sídlili v Avignonu (jižní Francie) pod vlivem francouzských králů, ne v Římě.
Papežské schizmaRozkol 1378–1417, kdy byli dva (později i tři) papežové najednou a každý tvrdil, že je ten pravý.
OdpustkyProminutí trestů za hříchy, které církev udělovala. Často se za ně platilo – to lidé kritizovali.

Krize krok za krokem

Na začátku 14. st. se ochladí, přijdou neúrody a hladomory.
1347–1352 – černá smrt: zemře asi třetina Evropanů. Chybí pracovní síla.
Páni chtějí od přeživších rolníků víc práce → rolnická povstání (žakerie ve Francii 1358, povstání v Anglii 1381).
Probíhá stoletá válka (od 1337).
Církev: avignonské zajetí (1309–1377), pak papežské schizma (od 1378). Papežové potřebují peníze → prodej odpustků a úřadů.
Roste kritika církve (Wyclif v Anglii, později Hus v Čechách).
Kostnický koncil (1414–1418) ukončí schizma (1417).

Vyzkoušej si to

Roztřiď projevy krize: týkají se církve, nebo celé společnosti?

Jak mor ovlivnil postavení rolníků?
Zemřelo tolik lidí, že chyběla pracovní síla. Přeživší rolníci mohli žádat lepší podmínky. Páni je naopak chtěli udržet zákony – to vedlo ke vzpourám. Dlouhodobě se ale postavení rolníků na západě zlepšilo.
Proč schizma oslabilo důvěru v církev?
Dva papežové se navzájem vyklínali a každý vybíral peníze. Věřící nevěděli, kdo je pravý. Lidé začali pochybovat, jestli papež opravdu mluví za Boha – a hledali víru přímo v Bibli.
✗V době avignonského zajetí sídlili papežové v Římě, jen byli zajatci francouzského krále.
✓Papežové sídlili v Avignonu (Francie) a byli pod vlivem francouzských králů.

„Zajetí“ je přirovnání k biblickému babylonskému zajetí – nebyli doslova ve vězení.

14. století = krize: hladomory, černá smrt (asi třetina Evropy), rolnická povstání, stoletá válka. V církvi avignonské zajetí (1309–1377) a schizma (1378–1417), které ukončil kostnický koncil.
🦅Přemyslovský stát🏰Lucemburkové na českém trůně