⚔️ Třicetiletá válka

Fáze války

O čem to je

Válka, která začala v Praze vyhozením tří úředníků z okna, skončila po 30 letech jako boj o moc v celé Evropě. Na jejím konci se katolická Francie spojila s protestantským Švédskem proti katolickým Habsburkům. Náboženství už nebylo hlavní.

Pochopíš, jak se válka rozšiřovala po fázích a proč do ní vstupovaly další státy. Vestfálský mír pak na sto let určil podobu Evropy.

Nové pojmy

HabsburkovéRod vládnoucí v Rakousku, Čechách a Uhrách (rakouská větev) a ve Španělsku (španělská větev). Katolíci, nejmocnější rod Evropy.
Stavovské povstáníVzpoura převážně protestantských českých stavů (šlechty a měst) proti Habsburkům v letech 1618–1620.
GeneralissimusVrchní velitel všech vojsk. Tak se nazýval Albrecht z Valdštejna ve službách císaře.
Mocenská rovnováhaStav, kdy žádný stát není tak silný, aby ovládl ostatní. Francie a Švédsko bojovaly hlavně proto, aby Habsburkové nebyli příliš silní.

Fáze přehledně

FázeLétaKlíčové
česká1618–1620stavovské povstání, Bílá hora
falcká1621–1623boje v říši o Falc (země Fridricha Falckého)
dánská1625–1629Dánsko proti císaři, vzestup Valdštejna
švédská1630–1635Gustav II. Adolf, † 1632 u Lützenu
francouzsko-švédská1635–1648Francie proti Habsburkům

Krok za krokem

1618 – defenestrace v Praze, stavovské povstání. 1619 stavové sesadí Ferdinanda II. a zvolí Fridricha Falckého.
1620 – Bílá hora: císař vítězí. Fridrich prchá – „zimní král“.
Válka se přesouvá do říše. Protestantské Dánsko zasáhne a prohraje – císařovo vojsko vede Valdštejn.
1630 – přichází švédský král Gustav II. Adolf, porazí císařská vojska. 1632 padne u Lützenu.
1634 – císař se bojí Valdštejnovy moci; Valdštejn je zavražděn v Chebu.
1635 – do války otevřeně vstupuje katolická Francie proti Habsburkům.
1648 – Švédové vpadnou do Prahy (Malá Strana). Uzavřen Vestfálský mír.

Vyzkoušej si to

Otoč kartičky: osobnost a její role.

  • Ferdinand II. – císař, vítěz Bílé hory
  • Fridrich Falcký – „zimní král“ zvolený stavy (1619)
  • Valdštejn – generalissimus, zavražděn v Chebu 1634
  • Gustav II. Adolf – švédský král, padl 1632 u Lützenu
Proč katolická Francie bojovala na straně protestantů?
Francii obkličovali Habsburkové ze Španělska i z říše. Šlo jí o moc a bezpečnost, ne o víru. Oslabení Habsburků bylo pro ni důležitější než solidarita s katolíky.
Proč se Valdštejna císař nakonec zbavil?
Valdštejn měl vlastní obrovskou armádu, kterou si sám financoval, a jednal na vlastní pěst – i s nepřáteli. Císař se bál, že se obrátí proti němu. Proto dal souhlas k jeho zavraždění v Chebu (1634).
✗Gustav II. Adolf podepsal Vestfálský mír.
✓Gustav II. Adolf padl roku 1632 u Lützenu. Mír se uzavřel až 1648.

Švédsko pokračovalo ve válce i po jeho smrti a z míru hodně získalo.

Fáze: česká (1618–1620) → falcká → dánská → švédská (Gustav II. Adolf † 1632) → francouzsko-švédská (od 1635). Z náboženské války se stal boj o moc v Evropě. Konec: Vestfálský mír 1648.

Důsledky pro Čechy a Evropu

O čem to je

Pro české země znamenala Bílá hora zlom na dalších 300 let: jiná šlechta, jediné povolené náboženství, odchod tisíců vzdělaných lidí. A Evropa po Vestfálském míru vypadala jinak: nové nezávislé státy a nové velmoci.

Tady se zaměříme na důsledky – nejdřív doma, pak v Evropě.

Nové pojmy

Bílá horaBitva u Prahy 8. 11. 1620, ve které císař porazil vojsko českých stavů.
Staroměstská exekucePoprava 27 vůdců stavovského povstání na Staroměstském náměstí 21. 6. 1621.
KonfiskaceZabavení majetku státem za trest.
RekatolizaceNásilné nebo nátlakové obracení obyvatel zpět na katolickou víru.
Obnovené zřízení zemskéNová ústava země (1627 Čechy, 1628 Morava), kterou vydal Ferdinand II. jako vítěz.

Důsledky pro české země

1621 – staroměstská exekuce: 27 popravených.
Konfiskace majetku povstalců → do země přichází nová, často cizí šlechta věrná císaři.
Obnovené zřízení zemské: trůn dědičný v habsburském rodě (konec volby krále), jediné povolené náboženství katolické, němčina rovnoprávná s češtinou, moc stavů oslabena.
Emigrace nekatolíků, kteří nechtěli konvertovat – mezi nimi Jan Amos Komenský.
Válka zpustošila zemi, počet obyvatel výrazně klesl.

Vestfálský mír (1648) a Evropa

  • Uznána nezávislost Nizozemí a Švýcarska.
  • Francie a Švédsko posíleny a získaly území.
  • Císař oslaben – německá knížata téměř samostatná.
  • Vedle katolictví a luteránství uznán i kalvinismus.
  • České země zůstaly Habsburkům a katolické.

Vyzkoušej si to

Projdi osu a ke každému roku řekni jeden důsledek pro Čechy.

  • 1618 defenestrace
  • 1620 Bílá hora
  • 1621 staroměstská exekuce
  • 1627 Obnovené zřízení zemské
  • 1634 smrt Valdštejna
  • 1648 Vestfálský mír
Porovnej Vladislavské zřízení zemské (1500) a Obnovené zřízení zemské (1627).
Vladislavské posílilo stavy (šlechtu) na úkor krále. Obnovené naopak posílilo panovníka: dědičný trůn, jediné náboženství, oslabení sněmu. Je to zrcadlový obraz.
Proč čeští protestanté doufali, že jim Vestfálský mír pomůže – a proč nepomohl?
Doufali, že protestantští spojenci (Švédsko) prosadí jejich návrat a náboženskou svobodu. Mír ale ponechal o víře rozhodovat panovníka – a Habsburkové v Čechách trvali na katolictví. Exulanti se domů nevrátili.
✗Obnovené zřízení zemské zakázalo češtinu.
✓Obnovené zřízení zemské udělalo němčinu rovnoprávnou s češtinou.

Čeština nebyla zakázána. V úřadech a mezi šlechtou ale postupně ustupovala němčině.

Pro Čechy: exekuce 1621, konfiskace, nová šlechta, Obnovené zřízení zemské (1627/1628 – dědičný trůn, jen katolictví, němčina rovnoprávná), emigrace (Komenský). Vestfálský mír 1648: nezávislé Nizozemí a Švýcarsko, silná Francie a Švédsko.
🌍Objevy, humanismus a reformace