🐾 Stavba těla živočichů

Stavební plány

O čem to je

Medúza, žížala, včela a člověk vypadají úplně jinak. Přesto se dají porovnat podle několika „stavebních pravidel“: jak je tělo souměrné, z kolika vrstev buněk vzniká, jestli má uvnitř dutinu a jak vznikají ústa.

Je to jako u domů: přízemní chata, panelák, mrakodrap. Každý typ má svůj plán. Když znáš plány, rozumíš celému systému živočichů a vidíš, kdo je komu příbuzný.

Nové pojmy

TkáňSkupina buněk se stejnou stavbou a úlohou (svalová, nervová…). Z tkání se skládají orgány.Houbovci pravé tkáně nemají – jejich buňky spolupracují jen volně.

SouměrnostJak se dá tělo rozdělit na stejné části. Radiální – kolem osy jako dort, víc rovin souměrnosti. Bilaterální – jediná rovina, levá a pravá polovina.Medúza je radiální, člověk bilaterální.

Zárodečné listyVrstvy buněk v raném zárodku, ze kterých se pak vyvinou všechny orgány. Ektoderm (vnější), entoderm (vnitřní), mezoderm (střední).

Tělní dutinaProstor mezi stěnou těla a střevem, ve kterém leží orgány. Pravá dutina vystlaná mezodermem se jmenuje coelom.

Čtyři otázky na každého živočicha

Znak	Možnosti	Příklad
souměrnost	radiální / bilaterální	medúza / člověk
zárodečné listy	dva (diblastika) / tři (triblastika)	žahavci / ostatní
tělní dutina	chybí / nepravá / pravá (coelom)	ploštěnci / hlístice / kroužkovci
vznik úst	prvoústí / druhoústí	členovci / strunatci

Bilaterální souměrnost souvisí s aktivním pohybem jedním směrem: živočich má předek (hlavu se smysly) a zadek. Přisedlý nebo vznášející se živočich (polyp, medúza) je často radiální – okolí „vnímá“ ze všech stran stejně.

Co vznikne z kterého listu

Ektoderm → pokožka, nervová soustava, smysly.
Mezoderm → svaly, kostra, cévní soustava a krev, vylučovací a pohlavní orgány.
Entoderm → výstelka trávicí trubice, trávicí žlázy (játra, slinivka), plíce.

Otoč karty a ověř se: nejdřív si tipni zárodečný list.

mozek – ektoderm
sval stehna – mezoderm
výstelka střeva – entoderm
kůže (pokožka) – ektoderm
srdce a krev – mezoderm

Žahavci mají jen dva zárodečné listy. Co jim chybí?

Chybí mezoderm. Proto nemají pravé svaly z mezodermu, kostru ani cévní soustavu. Mezi dvěma vrstvami mají jen rosolovitou mezogleu.

Žížala má pravou tělní dutinu, škrkavka nepravou, ploštěnka žádnou. Seřaď je od nejjednodušší.

Ploštěnka (bez dutiny, orgány vyplňuje parenchym) → škrkavka (nepravá dutina) → žížala (pravá, coelom).

✗Nervová soustava vzniká z mezodermu, protože je uvnitř těla.

✓Nervová soustava vzniká z ektodermu.

U zárodku se nervová trubice „vchlípí“ z vnější vrstvy dovnitř. Poloha v dospělém těle o původu nerozhoduje.

Ektoderm → kůže, nervy. Mezoderm → svaly, kosti, krev. Entoderm → trávicí trubice. Žahavci jsou diblastičtí a radiální, většina ostatních triblastická a bilaterální.

Rodokmen

O čem to je

Je hvězdice příbuznější krabovi, nebo tobě? Intuice řekne krabovi – oba jsou z moře a nemají páteř. Správná odpověď je ale tobě. Rozhoduje totiž to, co se děje v prvních dnech vývoje zárodku.

Tohle vysvětlení postaví živočichy do rodokmenu: od nejjednodušších houbovců po strunatce, a ukáže, podle čeho se větve dělí.

Nové pojmy

ZárodekNový jedinec v nejranějším vývoji, od oplozeného vajíčka dál.

Blastula a gastrulaOplozené vajíčko se dělí a vznikne dutá kulička buněk – blastula. Ta se na jednom místě vchlípí jako promáčknutý míč – vznikne gastrula se dvěma vrstvami a otvorem.

Prvoústa (blastopor)Ten první otvor gastruly – vstup do vchlípeného prostoru.

Zárodečné listyVrstvy buněk zárodku: ektoderm (vnější – kůže, nervy), entoderm (vnitřní – trávicí trubice), u většiny ještě mezoderm (svaly, kosti, krev).

CoelomPravá tělní dutina – prostor pro orgány vystlaný mezodermem.

Větvení rodokmenu krok za krokem

Houbovci – nemají pravé tkáně ani orgány.

Žahavci – mají tkáně, ale jen dva zárodečné listy (diblastika) a radiální souměrnost.

Všichni ostatní mají tři zárodečné listy a jsou bilaterální.

Ti se dělí podle osudu prvoúst: prvoústí a druhoústí.

Prvoústí a druhoústíU prvoústých se z prvoúst stanou ústa. U druhoústých se z prvoúst stane řitní otvor a ústa se prolomí nově na druhém konci.Prvoústí: ploštěnci, hlístice, měkkýši, kroužkovci, členovci. Druhoústí: ostnokožci a strunatci.

Roztřiď skupiny do větví rodokmenu.

Tělní dutina u prvoústých

Skupina	Tělní dutina
ploštěnci	chybí – vyplňuje ji parenchym
hlístice	nepravá (pseudocoel)
kroužkovci, měkkýši	pravá (coelom)

Kdo je příbuznější člověku: hmyz, nebo hvězdice?

Hvězdice. Ostnokožci i strunatci jsou druhoústí. Hmyz patří mezi prvoústé – je na jiné velké větvi.

U zárodku se z prvoúst vytvořil řitní otvor. Může to být zárodek raka?

Ne. Rak je členovec – prvoústý, prvoústa se u něj mění v ústa. Řitní otvor z prvoúst mají druhoústí (ostnokožci, strunatci).

✗Hvězdice je bezobratlá jako krab, takže jsou si blízce příbuzné.

✓Hvězdice je druhoústá – blíž strunatcům než členovcům.

„Bezobratlí“ není příbuzenská skupina, jen souhrn všeho, co nemá páteř. Příbuznost určuje vývoj zárodku.

Houbovci (bez tkání) → žahavci (2 listy) → triblastičtí bilaterální: prvoústí (měkkýši, kroužkovci, členovci) a druhoústí (ostnokožci, strunatci).

🪸Houbovci a žahavci