Hlemýžď na zahradě, mušle na pláži a chobotnice v akváriu vypadají, že nemají nic společného. Přesto jsou to příbuzní – měkkýši. Mají stejný základní plán těla, jen ho každá skupina přestavěla po svém.
Spolu s měkkýši probereme i kroužkovce – žížaly a pijavky. Obě skupiny mají už pravou tělní dutinu a jsou to „pokročilí“ bezobratlí.
| Třída | Schránka | Radula | Příklad |
|---|---|---|---|
| plži | ulita (i redukovaná) | ano | hlemýžď, plovatka, slimák |
| mlži | dvě lastury | ne | škeble, slávka, perlorodka |
| hlavonožci | vnitřní nebo chybí | ano | chobotnice, sépie, krakatice |
Roztřiď živočichy do tříd.
Tělo kroužkovců je rozdělené na mnoho stejných článků (metamerie). Mají coelom, uzavřenou cévní soustavu, žebříčkovou nervovou soustavu a v každém článku pár vylučovacích orgánů – metanefridií.
Přisedlý filtrující živočich nepotřebuje hlavu se smysly a ústním ústrojím. Během vývoje zanikla.
Charles Darwin napsal celou knihu o žížalách – spočítal, že za rok přeorají a prokypří obrovské množství půdy. A pijavky se dodnes používají v medicíně. Oba patří mezi kroužkovce.
Kroužkovci přinesli do stavby těla velké „vynálezy“, které pak převzali i další živočichové. Ukážeme je a porovnáme s měkkýši, kteří jsou jejich příbuzní.
Otoč karty a nejdřív zkus říct odpověď.
Měkkýši také mají coelom, ale nejsou článkovaní. Tělo mají z nohy, útrobního vaku a pláště, který vylučuje schránku. Jsou tři hlavní třídy: plži (ulita, radula – struhadlo v ústech), mlži (dvě lastury, bez hlavy a raduly, filtrují, tvoří perly), hlavonožci (chapadla, uzavřená cévní soustava, nejvyvinutější mozek bezobratlých).
Mít obě pohlaví neznamená samooplození. Vzájemné oplození zachovává genetickou rozmanitost.