🦅 Římská republika

Instituce

O čem to je

Slova senát, republika, veto, kandidát nebo diktátor máme z Říma. Římané vymysleli stát, ve kterém žádný člověk nesměl mít moc sám a dlouho. Tento systém fungoval skoro 500 let – a inspiroval i zakladatele USA.

Nejdřív pochopíš, jak republika fungovala a jak spolu bojovali bohatí a chudí. Pak uvidíš, proč se nakonec rozpadla.

Nové pojmy

RepublikaLatinsky res publica = „věc veřejná“. Stát bez krále, kde vládnou volení úředníci.Římané vyhnali posledního krále Tarquinia Pyšného roku 509 př. n. l.
Patricijové a plebejovéPatricijové = staré bohaté rody, zpočátku jen oni mohli být úředníky. Plebejové = ostatní svobodní občané (rolníci, řemeslníci, obchodníci).
VetoLatinsky „zakazuji“. Právo zastavit rozhodnutí jiného úředníka.
Kolegialita a annuitaKolegialita = každý úřad mají aspoň dva lidé najednou, aby se hlídali. Annuita = úřad trvá jen jeden rok.

Úřady

ÚřadÚkol
2 konzulové (na 1 rok)nejvyšší výkonná moc, velení armádě
senátrada bývalých úředníků, zahraniční politika, finance
tribun liduchránil plebeje, právo veta
diktátor (max. 6 měsíců)jen v ohrožení státu, neomezená moc
lidová shromážděnívolila úředníky, schvalovala zákony

Boj patricijů a plebejů

Plebejové bojují ve vojsku, ale o státu rozhodují patricijové. Soudci soudí podle nepsaných zvyků – a často ve prospěch bohatých.
Plebejové hrozí, že odejdou z města a nebudou bojovat.
Získají vlastní úředníky – tribuny lidu s právem veta.
Kolem roku 450 př. n. l. se sepíšou zákony na dvanáct desek. Teď každý ví, jaký zákon platí.
Postupně mohou plebejové zastávat všechny úřady, i konzula.

Vyzkoušej si to

Otoč kartičky a ověř si, že znáš úkol každého úřadu.

  • konzul – dva, na rok; vede stát a armádu
  • senát – rada bývalých úředníků
  • tribun lidu – chrání plebeje, veto
  • diktátor – v nouzi, nejvýš 6 měsíců
Proč měli Římané dva konzuly, a ne jednoho?
Báli se, že by se jeden stal novým králem. Dva konzulové se navzájem hlídali – jeden mohl zastavit druhého. Navíc vládli jen rok.
Proč bylo sepsání zákonů dvanácti desek vítězstvím plebejů?
Dokud byly zákony nepsané, vykládali je patricijští soudci, jak chtěli. Psané zákony mohl každý znát a odvolat se na ně.
✗Římský diktátor vládl neomezeně dlouho jako tyran.
✓Diktátor se jmenoval jen v nouzi a nejvýš na 6 měsíců.

Byl to řádný úřad republiky. Dnešní význam slova (samovládce) vznikl až později – i kvůli Sullovi a Caesarovi, kteří tento úřad zneužili.

Republika od 509 př. n. l.: 2 konzulové na rok, senát, tribun lidu s vetem, diktátor max. 6 měsíců. Kolegialita a annuita chránily před samovládou. Boj plebejů → zákony 12 desek (asi 450 př. n. l.).

Expanze a krize

O čem to je

Řím vyhrál všechny velké války. Ovládl celé Středomoří. A právě to republiku zničilo. Zní to divně? Úspěch měl skryté vedlejší účinky.

Tady jde o řetěz expanze → bohatství → nerovnost → krize → občanské války → konec republiky.

Nové pojmy

ExpanzeRozšiřování území, často válkami.
Punské válkyTři války Říma s Kartágem (264–146 př. n. l.) o ovládnutí Středomoří. Kartágo (dnešní Tunisko) založili Féničané – Římané jim říkali Poeni, odtud „punské“.
ProvincieDobyté území mimo Itálii spravované římským místodržitelem.
TriumvirátSpojenectví tří mocných mužů, kteří si rozdělili moc ve státě.
Občanská válkaVálka mezi obyvateli téhož státu.

Krok 1: Punské války

1. punská válka (264–241) – boj o Sicílii, Řím vyhrál.
2. punská válka (218–201) – Hannibal přešel se slony Alpy a porazil Římany u Kann (216). Nakonec ho porazil Scipio Africanus u Zamy (202).
3. punská válka (149–146) – Kartágo bylo zničeno (146).

Krok 2: Proč přišla krize

  • Drobní rolníci léta bojovali. Mezitím jejich pole zpustla a zchudli.
  • Bohatí skoupili půdu a vytvořili velkostatky, na kterých pracovali levní otroci z válek.
  • Bratři Gracchové (Tiberius 133 př. n. l., pak Gaius) chtěli pozemkovou reformu – rozdělit státní půdu chudým. Oba byli zabiti.
  • Armáda se stala profesionální. Vojáci byli věrní svému vojevůdci, který jim slíbil půdu – ne státu.
  • Vzpoura otroků vedená Spartakem (73–71).

Krok 3: Konec republiky

1. triumvirát (60): Caesar (dobyvatel Galie), Pompeius (vojevůdce na východě) a Crassus (nejbohatší Říman). Roku 49 Caesar s vojskem překročil Rubikon (hranici Itálie) – začala občanská válka. Vyhrál, vládl jako doživotní diktátor a 15. března 44 př. n. l. byl zavražděn spiklenci.

Vyzkoušej si to

Co bylo příčinou krize a co jejím projevem?

  • -509 vznik republiky
  • -264 1. punská válka
  • -216 Kannae
  • -146 zničení Kartága
  • -133 Tiberius Gracchus
  • -44 zavraždění Caesara
Jak mohlo vítězství nad Kartágem uškodit římským rolníkům?
Z válek přišly do Itálie statisíce otroků a levné obilí z provincií. Velkostatkáři s otroky vyráběli levněji než rolník. Rolník neprodal úrodu, zadlužil se, prodal pole a odešel do Říma jako chudák.
Proč byl přechod Rubikonu tak vážný krok?
Vojevůdce nesměl vstoupit s vojskem do Itálie – znamenalo by to útok na republiku. Caesar to udělal (49 př. n. l.) a tím vyhlásil občanskou válku. Odtud rčení „překročit Rubikon“ = udělat rozhodnutí, ze kterého není cesty zpět.
✗Zavražděním Caesara se republika zachránila.
✓Po Caesarově smrti přišly další občanské války a vítěz Octavianus se stal prvním císařem (27 př. n. l.).

Příčiny krize (osobní armády, chudoba) trvaly dál. Smrt jednoho muže je neodstranila.

Punské války (264–146, Hannibal, Kannae, Zama) → bohatství a otroci → zchudnutí rolníků → Gracchové, Spartakus, profesionální armády → triumvirát, Rubikon (49) → zavraždění Caesara (44 př. n. l.) → konec republiky.
🏛️Klasické Řecko a helénismus🏟️Římské císařství a jeho zánik