Všechno kolem tebe – vzduch, voda, tvoje ruka – je složené z atomů. Jsou tak malé, že přes šířku tečky za větou by se jich vedle sebe vešlo několik milionů.
Když pochopíš, z čeho se atom skládá, pochopíš, proč je zlato zlatem a kyslík kyslíkem, jak funguje jaderná elektrárna a jak archeologové určí stáří kostí.
Kdyby bylo jádro velké jako zrnko máku, celý atom by byl velký jako fotbalový stadion. Mezi jádrem a elektrony je skoro prázdný prostor.
Přitom jádro nese přes 99,9 % hmotnosti atomu. Elektrony jsou tak lehké, že jejich hmotnost skoro nehraje roli.
Klepni na karty a zopakuj si částice.
Kdyby se změnil počet protonů, změnilo by se Z – a byl by to jiný prvek.
Chemici potřebují o každém druhu atomu říct dvě věci: který je to prvek a jak je těžký. Vymysleli na to krátký zápis s dvěma čísly u značky prvku.
Když ho umíš číst, spočítáš z něj protony, neutrony i elektrony – a to se hodí v chemii, fyzice i medicíně (radioaktivní izotopy).
Zápis vypadá jako ᴬ_Z X: nahoře A, dole Z, vpravo značka prvku. Z se často vynechává, protože ho určuje už značka.
| Veličina | Význam | Pro ²³Na (Z = 11) |
|---|---|---|
| Z | počet protonů | 11 |
| A | protony + neutrony | 23 |
| N = A − Z | počet neutronů | 12 |
| elektrony | v neutrálním atomu = Z | 11 |
| Nuklid | Název / užití |
|---|---|
| ¹H | protium – běžný vodík |
| ²H | deuterium – těžká voda |
| ³H | tritium – radioaktivní |
| ¹²C | nejběžnější uhlík |
| ¹⁴C | radioaktivní, datování nálezů |
Procvič si to: roztřiď údaje podle toho, k čemu patří.
Například ¹⁴C a ¹⁴N mají stejné A = 14, ale jsou to různé prvky (Z = 6 a Z = 7).