Připojíš notebook k Wi-Fi a za vteřinu můžeš psát „seznam.cz“. Nic jsi nenastavoval. Postarali se o to tři neviditelní pomocníci: DHCP ti přidělil adresu, DNS přeložil jméno na číslo a NAT tě pustil do internetu, i když máš jen vnitřní adresu.
Když jeden z nich nefunguje, uživatel hlásí „nejde internet“. Technik musí poznat, který z nich to je.
Výměna má 4 zprávy, podle prvních písmen DORA:
Před koncem výpůjčky si klient adresu prodlouží. Když se DHCP server neozve, Windows si dají adresu 169.254.x.x a internet nefunguje.
Doma máš od poskytovatele obvykle jednu veřejnou IPv4 adresu, ale zařízení víc. Router si vede tabulku překladů: kdo zevnitř se s kým spojil a přes jaký port. Odpověď pak vrátí správnému zařízení. Této variantě se říká PAT (překlad i s porty).
| Vnitřní socket | Venkovní socket routeru |
|---|---|
| 192.168.1.20:51000 | 85.70.1.2:40001 |
| 192.168.1.21:51000 | 85.70.1.2:40002 |
nslookup seznam.cz a nastavení DNS serveru.NAT sice běžně zabrání nevyžádaným spojením zvenku, ale to je vedlejší efekt. Nefiltruje obsah ani odchozí provoz a s přesměrováním portů otevírá cestu dovnitř.
Ve firmě dostaneš úkol: rozdat adresy 100 počítačům, zařídit, aby tiskárna měla vždy stejnou adresu, zprovoznit firemní web pod jménem a zpřístupnit kameru zvenku. Na to potřebuješ umět nastavit DHCP, DNS záznamy a NAT.
| Typ | Co obsahuje | Příklad |
|---|---|---|
| A | IPv4 adresu jména | www → 93.184.215.14 |
| AAAA | IPv6 adresu jména | www → 2001:db8::10 |
| CNAME | přezdívku, odkaz na jiné jméno | eshop → www.skola.cz |
| MX | poštovní server domény (s prioritou) | 10 mail.skola.cz |
| NS | autoritativní DNS servery domény | ns1.skola.cz |
| TXT | libovolný text, např. ověření domény, SPF | v=spf1 … |
| PTR | zpětný překlad: IP → jméno | 14.215.184.93.in-addr.arpa → www… |
Spoj si typ záznamu s jeho účelem.
Doplň.
DNS servery si odpovědi ukládají, aby se nemusely pořád ptát. Proto se TTL snižuje před plánovanou změnou.