🔪 Tisk z hloubky: mědiryt, lept, suchá jehla, akvatinta

Barva v rýhách

O čem to je

Představ si poškrábaný stůl, na který rozliješ inkoust a pak ho setřeš. Inkoust zůstane jen v rýhách. Kdybys na stůl přitiskl papír, otisknou se právě rýhy. To je princip tisku z hloubky – pravý opak tisku z výšky.

Z hloubky jsou staré veduty měst, portréty, mapy i listy Rembrandta nebo Václava Hollara. Pro starožitníka je to nejčastější stará grafika vůbec.

Nové pojmy

Tisk z hloubkyTiskne barva zatlačená do rýh v kovové desce (měď, zinek). Povrch desky se otře do čista. Tiskne se pod velkým tlakem na navlhčený papír.Mědiryt, lept, suchá jehla, akvatinta.
Plotnová stopaVtlačený obdélníkový otisk okraje kovové desky v papíru. Vznikne obrovským tlakem lisu.Rámeček vmáčknutý do papíru kolem obrazu grafiky.
MědirytUmělec ryje čáry přímo do měděné desky rydlem. Čára je ostrá, čistá a na koncích se zužuje do špičky.Portréty a mapy 16.–18. století.
LeptDeska se pokryje vrstvou odolnou proti kyselině. Umělec do ní kreslí jehlou, odkryje kov a kyselina pak čáry vyleptá. Čára je volná, jako kresba, s tupými konci.Lepty Václava Hollara a Rembrandta.
Suchá jehlaUmělec škrábe ocelovou jehlou přímo do kovu. Na okraji rýhy vznikne otřep – vyhrnutý kov, který zachytí barvu a dá čáře sametový rozmazaný okraj. Otřep se tiskem rychle opotřebí.Sametové tmavé čáry na portrétu.
AkvatintaLeptaná technika na plochy: na desku se nataví prášek pryskyřice (kalafuny) a kyselina vyleptá kov mezi zrnky. Vznikne zrnitý tón jako akvarel.Šedé plochy oblohy v listech Francisca Goyi.

Čtyři techniky podle čáry

technikajak vzniká rýhajak vypadá
mědirytrydlo vyřízne kovostrá čistá čára, konce do špičky
leptkyselina vyleptá kresbuvolná čára, tupé konce
suchá jehlajehla škrábe, vznikne otřepsametová rozmazaná čára
akvatintakyselina mezi zrnky pryskyřicezrnité tónové plochy
  • Čára se na koncích zužuje do ostré špičky – mědiryt
  • Volná čára jako kresba perem, tupé konce – lept
  • Čára má sametový rozpitý okraj – suchá jehla
  • Zrnité šedé plochy jako akvarel – akvatinta
  • Vmáčknutý rámeček kolem obrazu – plotnová stopa – tisk z hloubky

Otoč kartičky. Zkus vždycky popsat čáru dřív, než řekneš název.

Grafika má kolem obrazu vmáčknutý rámeček a lupou vidíš, že čáry se na koncích zužují do ostrých špiček. Jaká technika?
Vmáčknutý rámeček = plotnová stopa → tisk z hloubky. Čáry zakončené ostrou špičkou dělá rydlo → mědiryt.
Na listu jsou čáry s měkkým sametovým okrajem a je číslovaný 3/20. Proč je náklad tak malý?
Sametový okraj dělá otřep suché jehly. Otřep se při tisku rychle opotřebí, takže z desky jde vytisknout jen málo dobrých listů. Proto má suchá jehla malé náklady.
Tisk z hloubky tiskne barvu z rýh v kovové desce a zanechá plotnovou stopu. Mědiryt má ostré čáry se špičkou, lept volné čáry s tupými konci, suchá jehla sametové čáry s otřepem, akvatinta zrnité plochy.

Rydlo, kyselina, jehla

O čem to je

Václav Hollar se narodil v Praze roku 1607 a stal se jedním z nejslavnějších grafiků 17. století. Vytvořil tisíce leptů: města, krajiny, kožešiny, mušle i dámské módní doplňky. Jeho velký pohled na Prahu z roku 1649 zná každý starožitník.

Abys takový list poznal a odlišil od pozdější kopie, musíš vědět, jak tisk z hloubky vzniká krok za krokem.

Nové pojmy

Tisk z hloubkyBarva se zatlačí do rýh v kovové desce, povrch se otře a lis papír do rýh vtlačí. Vytiskne se to, co je v rýhách.Lept, mědiryt.
Hlubotiskový lisLis se dvěma válci, mezi kterými projde deska s navlhčeným papírem a plstí. Vyvine obrovský tlak.Ruční lis s velkým kolem v grafické dílně.
Krycí vrstva (kryt)Tenká vrstva z vosku, asfaltu a pryskyřice, která chrání desku před kyselinou. Kde ji jehla odstraní, kyselina leptá.Tmavý kryt na měděné desce s kresbou vyškrábanou jehlou.
Plotnová stopaVmáčknutý rámeček v papíru kolem obrazu. Vznikne tím, že lis vtlačí okraj kovové desky do papíru.Při šikmém světle viditelný rámeček kolem Hollarova leptu.
Reprodukce a rastrReprodukce je strojová kopie díla, například z tiskárny. Tiskárna skládá obraz z drobných pravidelných teček – rastru.Pohled na Prahu vytištěný v kalendáři.
Mědiryt, lept, suchá jehla, akvatintaČtyři hlavní techniky z hloubky. Mědiryt = rydlem do mědi; lept = kresba jehlou do krytu a leptání; suchá jehla = škrábání přímo do kovu s otřepem; akvatinta = leptané zrnité plochy.Hollar dělal hlavně lepty.

Jak vzniká lept

Měděná deska se vyleští a pokryje krytem.
Umělec do krytu kreslí jehlou – odkryje kov.
Deska se ponoří do leptací lázně (kyselina nebo chlorid železitý). Ta vyleptá čáry.
Kryt se smyje, do rýh se vetře barva a povrch se otře.
Deska s navlhčeným papírem projde lisem. Papír vytáhne barvu z rýh a vznikne plotnová stopa.

Roztřiď znaky. U tisku z hloubky je barva na papíře nepatrně vystouplá, protože vyšla z rýhy.

Akvatinta s oblohou má zrnité šedé plochy, ale lupou vidíš pravidelný rastr stejných teček. Je to originál?
Pravá akvatinta má nepravidelná zrnka po pryskyřici. Pravidelný rastr stejných teček je znak tiskové reprodukce. List je pravděpodobně reprodukce.
Na Hollarově pohledu na Prahu nevidíš plotnovou stopu a barva neleží nijak vystouple. Co to může znamenat?
Pravý lept by měl plotnovou stopu (pokud list nebyl ořezán uvnitř ní) a barvu nepatrně vystouplou z rýh. Bez obou znaků jde nejspíš o reprodukci. Pozor: ořezaný list stopu mít nemusí, proto rozhoduje i lupa.
✗Plotnová stopa vždy dokazuje, že jde o originální grafiku.
✓Plotnová stopa jen ukazuje tisk z kovové desky. Ta mohla být pozdě dotištěna nebo stopa uměle vytlačena na reprodukci. Vždy kontroluj čáru lupou.

Padělatelé plotnovou stopu napodobují slepým vytlačením, protože ji kupci hledají.

Tisk z hloubky vzniká rytím (mědiryt), leptáním (lept, akvatinta) nebo škrábáním (suchá jehla) do kovové desky; lis vytlačí barvu z rýh a zanechá plotnovou stopu. Pravou čáru ověříš lupou – reprodukci prozradí rastr.
🪵Tisk z výšky: dřevořez, dřevoryt, linoryt🪨Tisk z plochy (litografie) a sítotisk