🌀 Historismus a ohýbaný nábytek Thonet

Staré slohy znovu

O čem to je

Ve 2. polovině 19. století bohatnou továrníci a úředníci a chtějí doma vypadat jako šlechta. Továrny jim proto vyrábějí nábytek ve „starých“ slozích: gotickém, renesančním, barokním, rokokovém. Tomuto období se říká historismus.

Pro starožitníka je historismus důležitý ze dvou důvodů: je ho na trhu hodně a často se vydává za starší, než je.

Nové pojmy

HistorismusObdobí asi 1840–1900, kdy architektura i nábytek napodobují dřívější slohy. Názvy mají předponu neo- (nový).Novorenesanční jídelna, neorokokový salon.

EklektismusMíchání prvků z více slohů na jednom kusu.Skříň s gotickými oblouky, renesančními sloupky a barokní římsou.

Sériová výrobaVýroba mnoha stejných kusů pomocí strojů a dělby práce.Stovky stejných židlí z jedné továrny.

Čalounění s pružinamiSedák nebo opěradlo vycpané a vyztužené vinutými ocelovými pružinami pod látkou. Rozšířilo se v 19. století.Měkké neorokokové křeslo.

Neoslohy a jejich znaky

neosloh	co napodobuje	typický nábytek
neogotika	lomené oblouky, kružby, fiály	skříně, židle s vysokým opěradlem
novorenesance	sloupky, římsy, štíty, řezba	tmavé dubové jídelny a pracovny
neobaroko	mohutné tvary, bohatá řezba	reprezentační skříně
neorokoko (druhé rokoko)	křivky, kabriolové nohy, rokaj	čalouněné salonní soupravy

Tmavá dubová příborníková skříň má sloupky, trojúhelníkový štít a strojově vyřezávané lví hlavy. Dýha je tenká, zásuvky mají husté pravidelné rybiny. Sloh a doba?

Tvar napodobuje renesanci, ale tenká krájená dýha a strojové rybiny ukazují na 19. století. Je to novorenesance, asi 1870–1900.

Salonní souprava má křivky a kabriolové nohy jako rokoko, ale čalounění s pružinami. Proč nemůže být z 18. století?

Čalounění s vinutými ocelovými pružinami se rozšířilo až v 19. století. Jde o neorokoko (druhé rokoko) z 19. století – pokud čalounění není pozdější výměna.

Vyzkoušej si to

Neogotika – lomené oblouky, kružby
Novorenesance – sloupky, štíty, tmavý dub
Neorokoko – křivky, kabriolové nohy, čalounění
Eklektismus – míchání více slohů

✗Novorenesanční skříň je padělek renesance.

✓Historismus je poctivý sloh své doby. Padělkem se stává až kus, který někdo vydává za starší, než je.

Továrny v 19. století otevřeně vyráběly nábytek „ve stylu“. Klam vzniká až při prodeji.

Historismus (asi 1840–1900) napodobuje dřívější slohy: neogotiku, novorenesanci, neobaroko, neorokoko, často i smíchané (eklektismus). Prozradí ho strojová výroba, tenká dýha a čalounění s pružinami.

Židle č. 14

O čem to je

Nejprodávanější židle 19. století stála ve vídeňských kavárnách, v hospodách i v domácnostech po celém světě. Skládá se jen z několika ohýbaných kusů bukového dřeva a pár šroubů. Vymyslel ji Michael Thonet.

Ohýbaný nábytek vznikal hlavně na Moravě, a proto je pro české starožitníky obzvlášť důležitý.

Nové pojmy

Ohýbaný nábytekNábytek z dřevěných tyčí, které se v páře změkčí a ohnou do oblouků. Po vychladnutí a vysušení tvar drží.Vídeňská kavárenská židle.

BukStředoevropská listnatá dřevina, pevná a pružná. Po napaření se dobře ohýbá.Z buku jsou téměř všechny thonetky.

Rozložitelný nábytekNábytek, který se dá rozebrat na díly a sešroubovat až u zákazníka.Do jedné bedny se vešly díly mnoha židlí.

HistorismusObdobí asi 1840–1900, kdy se napodobovaly staré slohy. Thonetův nábytek do něj časově patří, ale tvarem je moderní.Současně vznikala novorenesanční jídelna i ohýbaná židle.

Jak se buk ohýbá

Bukové tyče se nařežou a osoustruží na kulatý průřez.

Napaří se v parní komoře, až změknou.

Ohnou se kolem kovové šablony. Na vnější straně ohybu je přiložený ocelový pás, aby se dřevo nepotrhalo.

V šabloně se nechají vyschnout v sušárně – pak tvar drží.

Díly se vybrousí, namoří, nalakují a sešroubují.

Thonet v datech

1842 Thonet odchází z Boppardu do Vídně
1853 Firma Gebrüder Thonet
1856 Továrna v Koryčanech na Moravě
1859 Židle č. 14
1861 Továrna v Bystřici pod Hostýnem

Na Moravu šel Thonet kvůli bukovým lesům a levné pracovní síle. Brzy vznikla konkurence, například firma Jacob & Josef Kohn. Výroba ohýbaného nábytku v Bystřici pod Hostýnem pokračuje dodnes (značka TON).

Z kolika dílů se skládala židle č. 14?

Ze šesti ohýbaných dřevěných dílů, deseti šroubů a dvou matic. Rozebraná se dala snadno zabalit a poslat přes oceán.

Pod sedákem staré ohýbané židle je vypálený nápis „Thonet“ a papírová nálepka. Jinde je razítko „J. & J. Kohn“. Proč to sledovat?

Značky výrobce (vypálené, ražené nebo nálepky) pomáhají určit firmu a přibližně i dobu výroby. Neoznačené nebo přeznačené kusy mají jinou cenu. Značky se ale dají i padělat, proto je porovnej s konstrukcí a opotřebením.

✗Každá vídeňská ohýbaná židle je od Thoneta.

✓Ohýbaný nábytek vyrábělo mnoho firem, např. J. & J. Kohn, Mundus a další. Výrobce určíš podle značky a detailů.

Po vypršení Thonetových patentů začali ohýbaný nábytek vyrábět i konkurenti a tvary se podobaly.

Michael Thonet ohýbal napařený buk kolem šablon s ocelovým pásem. Židle č. 14 (1859) měla šest dílů, deset šroubů a dvě matice. Továrny vznikly na Moravě (Koryčany 1856, Bystřice pod Hostýnem 1861). Výrobce poznáš podle značek.

🏺Empír a biedermeier🌿Secese a nábytek 20. století