Proč je kladivo z oceli, a ne z hliníku? Proč je pánev z litiny a kabel z mědi? Každý materiál umí něco jiného. Konstruktér musí vybrat ten, který se pro součást hodí nejlépe.
Aby mohl vybírat, popisuje materiály pomocí vlastností. Ty se dělí do čtyř skupin: fyzikální, chemické, mechanické a technologické. Kdo je zná, nepostaví most z olova ani nevyrobí pružinu z plastelíny.
ρ = m / V, jednotka kg/m³.Ocel asi 7 850 kg/m³, hliník asi 2 700 kg/m³.Porovnej hustoty běžných technických materiálů. Klepni na pruhy a všimni si, kolikrát je ocel těžší než hliník.
Tvrdost říká, jak těžko se do povrchu něco zaboří. O tom, jestli materiál vydrží ránu, říká houževnatost.
Představ si, že máš navrhnout tři věci: hák jeřábu, elektrický vodič a víko motoru auta. Každá potřebuje jiné vlastnosti. Hák musí být pevný a houževnatý, vodič musí vést proud, víko má být lehké a dobře se odlévat.
Tady se naučíš vlastnosti třídit do skupin a podle nich vybrat materiál. Postupuješ jako konstruktér: nejdřív otázka „co součást potřebuje“, pak „který materiál to umí“.
Každou vlastnost přiřaď do správné skupiny. Když se spleteš, kartička zatřese.
| Materiál | Silná stránka | Slabá stránka |
|---|---|---|
| konstrukční ocel | pevná, houževnatá, svařitelná | rezaví, je těžká |
| šedá litina | dobře se odlévá, tlumí chvění | křehká, nesvařitelná |
| hliník a jeho slitiny | lehký, nekoroduje, vodivý | menší pevnost, dražší |
| měď | výborně vede proud a teplo | měkká, drahá |
| plasty | lehké, izolují, nekorodují | malá pevnost, vadí jim teplo |
Jedna dobrá vlastnost nestačí. Materiál vybíráš podle toho, co součást opravdu potřebuje.